Johann Gottfried Schadow

Johann Gottfried Schadow: Život vytesaný do kamene

• Narozen: Berlín, Německo (1764)
• Zemřel: 1850
Johann Gottfried Schadow byl významným německým pruským sochařem, který zanechal v dějinách umění nezmazatelnou stopu. Narodil se v Berlíně do chudé krejčovské rodiny a jeho raný život se nečekaně změnil, když se stal učedníkem Antoine Tassaerta, slavného sochaře pod ochranou Fridricha Velikého. Toto mentorství se ukázalo jako zásadní, i když zároveň vedlo k dramatickému osobnímu zvratu – Schadow se vyplifoval s Marianne Devidel, židovkou, čímž porušil Tassaertovy očekávání a rozpoczął cestu, která měla definovat celý jeho umělecký rozvoj.

Raná výchova a umělecký rozkvět

Po svatbě získal Schadow od Tassaerta finanční podporu na tříleté studijní cesty do Itálie. Toto období v Římě bylo pro něj klíčové; zásadně ovlivnilo jeho styl a upevnilo jeho základy v klasické sochařské tvorbě. Po návratu do Berlína v roce 1788 úspěšně nahradil Tassaerta v roli dvorského sochaře a tajemníka Pruské akademie krás, což byla pozice, kterou si udržel po více než půl století.

Hlavní díla a umělecký styl

• Monumentální sochy: Schadow vytvořil ohromující dílo přesahující dvě stě kusů. Mezi jeho nejambicióznější projekty patřily monumentální sochy Fridricha Velikého v Štétině, Blüchera v Rostocku a Luthera ve Wittenbergu.
• Portrétní tvorba: V exceloval zejména v portrétní sochařské tvorbě, kde vytvořil významná díla jako „Fridrich Veliký hrající na flétnu“ či „Korunovní princezna Louise se svou sestrou Frederickou“. Jeho mistrovství se projevilo i v bustech, jejichž počet přesáhl sto kusů, včetně sedmnácti kolosálních hlav určených pro Walhallu v Regensburku.
• Eklektický styl: Schadowův styl byl charakteristický svou rozmanitostí, která zahrnovala jak klasické vlivy, tak unikátní uměleckou vizi. Je obzvláště oslavován pro svůj přínos k neoklasicismu, jehož nejvýraznějším symbolem je kvadriga na Brandenburgské bráně a alegorický reliéf na fasádě královské mincovny v Berlíně.

Vliv a odkaz

Schadowův vliv přesahoval daleko za hranice jeho sochařských úspěchů. Jako ředitel Berlínské akademie působil jako významný umělecký vůdce. Psál rozsáhle o tématech, jako byla proporce lidské postavy či národní fyziognomie, čímž přispával k rozvoji umělecké teorie a vzdělávání. Jeho zájem o fyziognomii je doložen i kresbou, kterou vytvořil na portrét Harryho Maiteyho, prvního Havajce v Prusku.

• Přátelství s Goethem: Schadow si vybudoval blízké přátelství s Johannem Wolfgangem von Goethem, což dokazuje i návštěva Goetheho syna u Schadowa ve Weimarů. Schadow vytvořil dvanáct bronzových medailí zobrazujících Goetheho; jednu z nich uchovává Britské muzeum a byla udělena Dr. Daisaku Ikeda v roce 2009 za jeho zásluhy pro mír a Goetheovu filozofii.
• Rodinné dědictví: Jeho synové, Rudolph a Friedrich Wilhelm, získali uznání jako sochař a malíř, zatímco jeho vnuk, admirál Felix von Bendemann, sloužil v německém císařském námořnictvu.
• Expozice děl: Dnes lze Schadowovy sochy a busta obdivovat v institucích jako Friedrichswerdersche Kirche nebo Alte Nationalgalerie v Berlíně.

Historický význam

Ačkoliv není výhradně zařazován mezi křesťanské sochaře, Johann Gottfried Schadow je uznáván pro svůj zásadní přínos německému neoklasicismu a portrétnímu umění. Jeho práce na kvadrice u Brandenburské brány zůstává ikonickým symbolem Berlína, čímž si upevnil své místo jako jednoho z nejdůležitějších pruských sochařů.