Spring

Mnichovská léta a pražské vzdělání

Kassa, rok 1864. Na svět přichází dítě, které bude brzy čelit pohybu napříč hranicemi. Do roku 1883 se rodina Csordák usadí v Mnichově, čímž mladého Lajose zasadí do samotného srdce proměnlivé evropské krajiny. Svou formální výuku zahajuje kolem roku 1880, kdy si nachází svou vlastní cestu v přísné atmosféře tehdejší éry. Tato cesta ho však zavede až do Prahy, kde se v letech 1889 až 1895 stává studentem Akademie výtvarných umění. Právě zde na něj začne působit vliv českého krajináře Julius Mařáka. Pod jeho vedením Lajos Csordák zušláguje svůj pohled na přírodní svět a učí se zachytit jeho podstatu.

Přechod ze statusu studenta na uznávanou uměleckou osobnost nastává skrze jeho spojení s Uměleckými obvody Spolku Mánes. Pohybováním v těchto kruzích nasává proměnlivé proudy estetiky konce 19. století. Jeho dílo začíná odrážet světlo a atmosféru impresionistického hnutí, ačkoliv si zachovává specifický zájem o terén svých rodných krajů.

Krajina světla a pastelových tónů

Cimíky štětce Lajose Csordáka nacházejí svou nejintimnější vyjádření v práci se suchými médii a pastelami. Specializuje se na krajinářství a s neuvěřitelnou jemností zachycuje tiché proměny ročních období na slovenském a maďarské území. Jeho kompozice se často soustředí na konkrétní topografické rysy: drsnost Tatrat, nehybnou klidnost bažin nebo tíživou přítomnost hlubokých lesů.
Technika se pohybuje od jemné textury pastelů až po váhu olejových barev na plátně či desce. Mezi klíčové prvky jeho tvorby patří:

• Motivy Tatrat: zachycení horských jezer a zimních scén pod vysokými štíty.
• Řeky a voda: zobrazení bažin, vodopádů a klidných řek.
• Lesnictví: vykreslení borovicových lesů, smrkových porostů a temnoty hlubokých hvozdů.
• Rurální život: portrétování venkova s pastvami krov a vesnickými motivy.

Poslední roky v Košicích

Po roce 1908 se životní pohyb umělce ustálí. Usazuje se trvale v Košicích, což je období charakterizované neúnavnou oddaností krajinám východního Slovenska. Jeho pozdější díla, jako například ta z roku 1927, vykazují vytrvalé pouto k zemi, i když se politické hranice kolem něj procházejí hlubokými změnami. Zůstává postavou pevně spjatou s místní geografií a zanechává po sobě bohatý korpus děl, které jsou dnes uchovávány v prestižních sbírkách, jako je Slovenská národní galerie či Východoslovenská galerie.

Lajos Csordák zemřel v Košicích 28. června 1937. Odkaz, který po sobě zanechal, je svědectvím o specifické, lokální observaci – je to záznam o hradu Slanec, cestách Bankova a světle nad Tatrami, zachycený skrze objektiv ovlivněný postimpresionismem.