Bella Donna

Raný život, rodina a umělecké vzdělání

Georgia O'Keeffe se narodila 15. listopadu 1887 na farmě nedaleko Sun Prairie ve Wisconsinu. Vyrostla jako druhé z sedmi dětí v rodině mlékařů. Její otec, Francis Calyxtus O'Keeffe, a matka, Ida Totto O'Keeffe, ji vychovávali v tomto venkovském prostředí. Již v deseti letech byla pevně rozhodnuta, že svůj život obětuje umění. Tuto ranou jistotu podpořily lekce u místní akvarelistky jménem Sara Mann.

Její formální vzdělání ji odvedlo od farmy ve Wisconsinu do velkých měst. Mezi lety 1905 a 1906 studovala na Art Institute of Chicago. Po období nemoci a přestávce ve studiu se v roce 1907 přestěhovala do města New York. Tam studovala na Art Students League. Tyto studijní roky položily technický základ pro dílo, které později vytvořila, když se její styl vyvíjel od tichých pozorování jejího mládí směrem k hlubšímu, strukturovanému chápání formy a barvy.

Vliv Arthura Wesleyho Dowa

Zlom v jejím uměleckém přístupu nastal ve chvíli, kdy narazila na naučenství Arthura Wesleyho Dowa. Jeho metody ji osvobodily od svazujících okruhů přísného realismu. Místo aby se snažila věrně zreprodukovat předmět přesně tak, jak jej vidí oko, naučila se soustředit na podstatné prvky daného média. Tato filozofie ji povzbudila k odklonu od akademických tradic a podchytila ji k hledání vlastní vnitřní cesty. Začala upřednostňovat osobní vyjádření a využívat plátno jako prostor pro přetváření vnitřních pocitů a myšlenek do vizuálních forem.

Tento výcvik byl založen na harmonické rovnováze mezi barvou a linií. Pochopila, jak jediná, záměrná čára dokáže definovat tvar nebo vést oko diváka po celé ploše povrchu. Barva už nebyla pouze prostředkem k vyplnění obrysu, ale stala se základním nástrojem pro vytváření rytmu a harmonie. Mistrovstvím těchto prvků si vypracovala vlastní, unikátní jazyk. To jí umožnilo destilovat složité vjemové pozorování do zjednodušených, avšak nesmírně silných kompozic. Její dílo se tak přestalo zajímat o pouhou vnější podobnost věcí a začalo se soustředit na to, jak lze daný motiv prožít skrze jeho nejzákladnější, strukturální složky.

Newyorské roky a Stieglitz

V roce 1916 Alfred Stieglitz objevil její abstraktní uhlíkové kresby. Před jejich vystavením nečekal na její souhlas, a toto náhodné odhalení vrhlo její tvorbu do zcela nového světla, což v roce 1918 vedlo k pozvání do New Yorku. Velké město se stalo prostorem, kde se její vyvíjející styl mohl setkat s nevídanou pozorností. Jejich pouto, které vyrostlo z profesionální výměny myšlenek, se postupem času prohloubilo v osobní vztah, jehož vyvrcholením byl jejich svatba v roce 1924.

Stieglitz využíval svou galerii 291 k tomu, aby její malby představil široké veřejnosti. Právě v těchto prostorách její dílo začalo získávat zcela novou přítomnost. Odklonila se od krajin svého mládí směrem k geometrickým tvarům newyorských mrakodrapů a k monumentálním, zvětšeným formám květin. Tato témata byla často zbavena veškerých nadbytečných detailů, aby vyniklo samotné jádro objektu. Její tvorba tak představovala tichý, avšak rozhodný odklon od realismu, který se jí uczyla v jejích raných studiích.

• Ritz Tower (1928)

Půvab krajiny Nového Mexika

První návštěva Nového Mexika v roce 1929 zásadně změnila směr její tvorby. Surovost pouště a fascinující tvary skalních útvarů nabídly druhý druh světla, tak odlišný od městského shonu. Georgia O'Keeffe strávila v tomto regionu mnoho let, přitahována způsobem, jakým slunce dopadá na svahové kopce a jaké textury má zdejší půda. Do roku 1949 si tento stát učinila svým trvalým domovem, čímž se definitivně odvrátila od života, který si vybudovala v New Yorku.

V Abiquiu si založila dům i studio, místo, které se stalo středem jejího každodenního života i tvůrčího procesu. Tento prostor nebyl pouze pracovnou, ale stal se nedílnou součástí její identity. Domov a studio v Abiquiu bylo později v roce 1998 prohlášeno národním kulturními památkem. Právě v této krajině našla kosti i květy, které po celé desetiletí budou naplňovat její plátna.

• Cow's Skull: Red, White, and Blue (1931)
• Summer Days (1936)

Technika a umělecký styl

Její přístup k plátnu byl založen na disciplinované redukci motivu. V přírodním světě hledala podstatné, abstraktní tvary a zbavovala se nežádoucích detailů, aby odhalila samotné jádro tvaru. To často znamenalo odklon od přísného realismu ve prospěch vizuálního jazyka postaveného na barvě a linii. K izolaci jednotlivých květin využívala záměrnou strategii těsného střihu, kdy je přibližovala natolik, že jejich okraje často vystupovaly mimo rám obrazu. Tím vynutila soustředění na specifické kontury a způsob, jakým světlo putuje po hladkosti okvětního lístku.

Povrch jejích obrazů vykazuje hloubku vytvořenou pečlivým vrstvením. Nanášela tenké glazury barvy, aby vybudovala texturu, a využívala glazování k dosažení jemných tónových variací. Tyto průsvitné vrstvy umožňovaly světlu interagovat s pigmentem, což vytvářelo luminiscenci, která působila, jako by vycházela zevnitř samotného díla. Její paleta byla často odvážná; využívala syté odstíny k definování zjednodušených forem pouště nebo rozkvetlých květů. Zaměřením na tyto fundamentální prvky se jí podařilo přeložit vnímaný pocit z objektu do hmatné, vizuální přítomnosti.

• Red Canna
• Cow's Skull: Red, White, and Blue
• Summer Days
• Jimson Weed/White Flower No. 1

Klíčová díla a ikonická témata

Její pohled se často zastavoval u toho, co je malé, jedinečné a surové. S neuvěřitelnou hloubkou sledovala květy, kopce a krajiny inspirované pouštní divočinou jihozápadní Ameriky. V roce 1922 vytvořila Red Maple, dílo, které v sobě dokonale zachytává samotnou podstatu tvaru. Její cestou k abstrakci je zřetelně vidět v díle Series I, No. 12, kde se vzdala snaze o pouhé napodobování objektu a místo toho začala vyjadřovat jeho jádro prostřednictvím barvy a tvaru. Tento soustředění na to nejdůležitější jí umožnilo transformovat prosté přírodní objekty v něco mnohem monumentálnějšího.

Poušť jí poskytovala neustálý rytmus kostí a rozkvétajících květů. V roce 1931 vzniklo dílo Cow's Skull: Red, White, and Blue, které umístilo skeletální formu proti živému pozadí barev. Následovalo Summer Days z roku 1936, olejomalba, jež zprotizpírá lebku jelena s divokými květy nad horskou krajinou. Tato díla odhalují její neustálý zájem o to, jak život a smrt koexistují v suchém pouštním vzduchu. Později, v roce 1944, zaměřila svou pozornost na stíny a tvary země v obraze Black Place III.

Významnou roli hrálo i měřítko, skrze které vnímala svět. Jimson Weed/White Flower No. 1 je monumentální květinová malba, která využívá nesolvablejší proporce k tomu, aby nás přinutila zpřesněji sledovat okvětní lístky a světlo, které na ně dopadá. Její tvorba zůstává věrným záznamem toho, co spatřila, když se zastavila, aby se podívala na ty nejjemnější detaily země.

Odkaz a trvalý vliv

Její kariéra trvala sedm desetiletí, což je tak dlouhé období, během kterého se stala známou jako „matka amerického modernismu“. Malovala neúnavně až do své smrti 6. března 1986. Rozsah její tvorby i způsob, jakým prožívala svůj život, zejména v pozdějších letech v Novém Mexiku, zanechal nesmazatelnou stopu v tom, jak lidstvo vnímá vztah mezi umělcem a jeho prostředím. Nepokoušela se nechat uzavřít do rámců uměleckých směrttů své doby; místo toho si raději vypracovala vlastní vizuální jazyk, kterým komunikovala s pouští a nekonečným nebeským prostorem.

Ve Santa Fe byl 17. července 1997 otevřen Georgia O'Keeffe Museum. Tato instituce uchovává její dílo i její historii na jednom místě a zachovává spojení mezi jejími obrazy a krajinou, která je formovala. Její vliv zůstává patrný v tom, jak se následující generace umělců staví k abstrakci a přírodnímu světu. Dokázala totiž, že jedna jedinečná, soustředěná vize může obstát v neustálých změnách dějin umění.

Kde dnes spatřit její dílo

Pokud si chcete její malby prohlédnout na vlastní oči, je třeba vyrazit do Santa Fe v Novém Mexiku, kde se nachází The Georgia O'Keeffe Museum, které uchovává významnou část její tvorby. Tato instituce pečuje o její odkaz prostřednictvím rozsáhlých sbírek a výzkumných archivů. Přítomnost muzea v této oblasti přímo spojuje její umění s krajinou, která tak hluboce formovala její vizi.

Její díla jsou však zastoupena i v jiných významných sbírkách po celém světě. Museum of Modern Art v New Yorku nabízí možnost obdivovat její obrazy, zatímco Art Institute of Chicago uchovává díla z různých etap její kariéry. Ve Washingtonu, D.C. pak Národní galerie umění (National Gallery of Art) spravuje díla, která odrážejí její specifický přístup k formě a barvě. Tato rozmanitá místa umožňují získat širší pohled na to, jak se její styl vyvíjel napříč různými desetiletími a prostředími.

• Cow's Skull: Red, White, and Blue (1931)
• Summer Days (1936)
• Jimson Weed/White Flower No. 1
• Red Maple (1922)