Mandolina
Olej na plátně
Nástěnné umění
Analytical Cubism
1910
Modernismus
71.0 x 56.0 cm
Tate Britain
Giclée / Umělecký tisk
Giclée nebo plátěný tisk muzeální kvality s rychlou výrobou a flexibilními možnostmi povrchové úpravy.
P118B $10
P118H $10
P118W $10
P438Z $10
P508JH $12
P508YH $12
P805H $10
P805Z $10
P919BZ $10
P919G $10
P919XJ $10
P959ZH $10
P968JZ $12
W106C $8
W218G $10
W218JH $8
W218Y $10
W307PJ $10
W316G $10
W316PJ $8
W316Y $10
W398PJ $8
W4111J $10
W500HY $15
W500JH $15
W692G $12
W849H $8
W940BG $15
W953PJ $8
Vyberte si z našich přednastavených velikostí, které odpovídají původním proporcím díla.
Můžete zadat vlastní rozměry tak, aby výtvor odpovídal konkrétnímu rámu nebo prostoru. Pokud zvolená velikost nebude odpovídat poměru stran původního obrazu, dílo buď ořížeme, nebo obraz rozšíříme pomocí zrcadlového efektu či jednobarevného okraje. Před zahájením výroby vám bude zaslán digitální náhled k schválení.
Mějte prosím na paměti, že náhled na obrazovce neodráží skutečné oříznutí nebo rozšíření. Pouze digitální náhled přesně zobrazí finální kompozici.
Ačkoliv jsou k dispozici i vlastní rozměry, pro zachování původních proporcí doporučujeme vybrat si rozměr z předdefinovaného seznamu.
Celosvětové doručení () do 2 týdnů namísto standardních 4/5 týdnů. (2 červenec)
Zdarma celosvětová expresní doprava
Vysoce kvalitní lněné plátno
Kompletní přepravní pojištění
Záruka vrácení celního poplatku
Záruka přesného barevného shodu
60denní lhůta pro vrácení zboží (pouze při vadách výroby)
100% garance vrácení peněz
Sleva při hromadné objednávce
Mandolina
Giclée / Umělecký tisk
Rozměry reprodukce
-
Celková cena za výběr
-
Popis sběratelského kousku
Georges Braque: Rozklad Harmonie – Mandola
Georges Braqueova „Mandola“ z roku 1910 představuje základní kámen analytického kubismu – revolučního stylu, který vyvrátil tradiční estetické zásady. Tento obraz olejový na plátně velikosti 71 x 56 cm není jen reprezentací hudebního nástroje; jde o hlubokou filozofickou rozpravu o tvaru, percepci a samotném jednoduše vidění. Umělec se nesoustředí na věrné zobrazení světa, ale snaží se ho rozdělit na složité geometrické plochy – což vede k fascinujícímu kontrastu mezi zdánlivým chaosem a pečlivě vypočítávanou strukturou. ### Fragmentace Tvaru a Barvy „Mandola“ dominují propojené plochy v tlumených odstincích šedé, hnědé, žluté a zelené – což je výrazný odklon od bohatých barev charakteristických pro předchozí období. Braque záměrně vyhnul geometrickým liniím a křivým profilům, místo toho využívá ostré úhly a plochou perspektivu. Instrument samotný zůstává rozpoznatelný pouze jako základní stavební blok rozděleného obrazu – tělo mandolíny, zvuková díra, krk a struny jsou zde abstraktně zpracovány takovým způsobem, že jejich identifikace vyžaduje aktivní zapojení pozorovatele. Umělec používá vrstvení barvy k vytvoření textury, která odhaluje viditelné štětkové tahy uvnitř každé plochy – což dodává obrazu hloubku navzdory celkovému vyhlazování perspektivy. Tento přístup reflektuje vliv Paula Cézanneho, který kladl důraz na základní strukturu světa a hledal způsoby reprezentace světla a perspektivy. ### Historický Kontext a Umělecká Inovace „Mandola“ vznikla během intenzivní spolupráce s Paulem Picassoem – což byl vrcholný okamžik vývoje kubistického umění. Oba artisti se snažili vyvrátit tradiční reprezentaci tím, že zobrazovali objekty z různých úhlů současně a rozebírali je na jejich základní geometrické komponenty. Tento obraz odkazuje k Cézanneho filozofii struktury jako základu estetické hodnoty – což byl významný impuls pro další vývoj kubistického stylu. Braque tak nejenže překračuje hranice klasické reprezentace, ale také aktivně vyjadřuje své přesvědčení o roli umění při interpretaci světa kolem nás. ### Symbolismus a Emocionální Dopad Rozklad tvaru není jen technickým postupem; je to záměrný akt estetického hledání – který má za cíl vyjádřit základní principy existence. „Mandola“ působí dojmem komplexního obrazu, který vyžaduje aktivní pozornost pozorovatele a vybízí k filozofické reflexi. Umělec využívá kontrast mezi jasnými liniemi a plochou perspektivou – což je výrazný odklon od tradičních estetických zásad. Výsledkem jsou obrazy, které vyjadřují nejen fyzickou podobu objektu, ale také jeho základní hodnoty a význam. Tento přístup reflektuje filozofii Cézanneho – který věřil v důležitost struktury jako základního prvku krásy. „Mandola“ je dokonalým příkladem tohoto estetického přístupu.Podobná umělecká díla
Biografie umělce
Early Life and Artistic Foundations
Georges Braque, narozený v Argenteuili, Francie, v roce 1882, se vydal na cestu hluboce spjatou s vyvíjejícím se uměleckým prostředím. Jeho dětství v rodině malířů a dekoračních řemeslníků ho nenápadně ne jen naučila technické zručnosti při práci s materiály, ale také brzy ocenil formu a strukturu. I když začal následovat otcovu profesi, Braqueův vrozený umělecký smysl brzy vedl k formálnímu vzdělání na École des Beaux-Arts v Le Havru, což značilo počátek jeho cesty k tomu stát se jedním z nejvlivnějších malířů 20. století. Toto základy – kombinace praktických řemeslných dovedností a akademického studia – se ukázaly jako klíčové, když později dekonstruoval a znovuobjevil tradiční umělecké konvence.
V roce 1902 se Braque přestěhoval do Paříže, kde pokračoval ve studiu na Académie Humbert, ponořil se do pulzujícího uměleckého prostředí města. Zde potkal umělce jako Marie Laurencin a Francis Picabia, což vytvořilo spojení, které ovlivnilo jeho raný vývoj. Jeho počáteční díla odrážela vliv impresionismu a postimpresionismu, ale klíčový setkání s bujnou barvou a expresivní svobodou fauvizmu v roce 1905 zapálilo nový směr ve jeho uměleckém prozkoumávání.
The Embrace of Fauvism and the Dawn of Cubism
Braqueovo přijetí fauvistických principů – charakterizovaných intenzivními, ne-realistickými barvami a emocionálním vyjádřením – je živě ilustrováno díly jako The Patience. Tato éra zahrnovala spolupráci s umělci jako Henri Matisse a André Derain, experimentování s bohatými paletami a zjednodušenými formami. Nicméně Braqueovo zapojení do fauvizmu nebylo pouhým napodobenstvím; vložil do něj jedinečný cit, tlumení pohybuho nadměrné exubance s rezervovanější a analytičtější přístupem.
Klíčovým bodem se stal rok 1907 s jeho vystavením retrospektivní výstavy Paul Cézanneových děl. Cézannova důraz na geometrické formy a více perspektiv hluboce ovlivnila Braquea, což položilo základy pro jeho průlomovou spolupráci s Pablo Picassem. Od roku 1908 se ti dva uměleckí titanové vydali na intenzivní intelektuální dialog, který přinesl zrození kubismu – revolučního hnutí, které zpochybnilo tradiční představy o reprezentaci.
Společně Braque a Picasso vyvinuli analytický kubismus, rozřezávali objekty na geometrické tvary a prezentovali je z několika úhlů pohledu současně, čímž narušili tradiční prostorovou perspektivu a zaměřili se na základní strukturu forem. Díla jako Houses at L'Estaque demonstrují tuto ranou fázi, ukazují radikální odklon od konvenčních perspektiv a důraz na podstatu tvarů.
Innovation Through Fragmentation and Collage
Spolupráce Braquea a Picassa pokračovala v rozšiřování uměleckých možností, což vedlo k vývoji syntetického kubismu kolem roku 1912. Tato fáze zahrnovala zavádění koláže – začlenění reálných materiálů, jako jsou novinové výstřižky a textury, do obrazů. Tato inovace narušila tradiční hierarchii mezi malířstvím a sochařstvím, rozmazávala hranice mezi uměním a životem.
Braqueovo průkopnické používání *papier collé* (přilepených papírů) znamenalo významný obrat v jeho uměleckém vývoji. Integrací fragmentů z každodenního života do svých kompozic narušil iluzivní prostor tradičního malířství a zaváděl novou úroveň materiality a textury. Tato technika nejen rozšířila formální možnosti umění, ale také odrážela rostoucí zájem o vztah mezi reprezentací a realitou.
Later Years and Enduring Legacy
Po válce se Braqueův styl vyvíjel za hranice přísné formalismu raného kubismu, zahrnoval prvky klasické kompozice a znovuobjevil zájem o krajinu. I když si udržel geometrické vlivy, které definovaly jeho dřívější práci, vyvinul zřetelnější a kontemplativnější přístup k malování. Jeho pozdější krajiny a interiéry jsou charakterizovány jejich klidnou atmosférou a jemnými harmoniemi barev.
Během své kariéry se Braque neustále zavazoval k prozkoumávání základních principů formy, prostoru a reprezentace. Pokračoval v experimentování s různými materiály a technikami, rozšiřoval hranice uměleckého vyjádření až do své smrti v roce 1963. Jeho vliv na následné generace umělců je nezměřitelný, formoval průběh moderního umění a inspiroval nespočet malířů, sochařů a kolážistů.
Influences and Notable Works
- Vlivy: Henri Matisse, André Derain, Paul Cézanne
- Klíčová díla: Houses at L'Estaque, The Patience, Violin and Palette, Mandola
- Dopad na uměleckou historii: Revolucionalizoval 20. století prostřednictvím kubismu; zpochybnil tradiční představy o perspektivě a reprezentaci.
Georges Braque
1882 - 1963 , Francie
Rychlé fakta
- Artistic Movement Or Style: Kubismus, Fauvizmus
- Artists Or Movements Influenced By This Artist:
- Picasso
- Moderní umění
- Artists Who Influenced This Artist:
- Matisse
- Cézanne
- Date Of Birth: 13. května 1882
- Date Of Death: 31. srvna 1963
- Full Name: Georges Braque
- Nationality: Francouzský
- Notable Artworks:
- Domy v L'Estaque
- Trpělivost
- Violin a štětce
- Place Of Birth: Argenteuil, Francie

Skleněná varianta je dostupná pouze u rozměrů menších než 110 cm
