Two Studies for Self-Portrait
Giclée / Umělecký tisk
Giclée nebo plátěný tisk muzeální kvality s rychlou výrobou a flexibilními možnostmi povrchové úpravy.
P118B $10
P118H $10
P118W $10
P438Z $10
P508JH $12
P508YH $12
P805H $10
P805Z $10
P919BZ $10
P919G $10
P919XJ $10
P959ZH $10
P968JZ $12
W106C $8
W218G $10
W218JH $8
W218Y $10
W307PJ $10
W316G $10
W316PJ $8
W316Y $10
W398PJ $8
W4111J $10
W500HY $15
W500JH $15
W692G $12
W849H $8
W940BG $15
W953PJ $8
Vyberte si z našich přednastavených velikostí, které odpovídají původním proporcím díla.
Můžete zadat vlastní rozměry tak, aby výtvor odpovídal konkrétnímu rámu nebo prostoru. Pokud zvolená velikost nebude odpovídat poměru stran původního obrazu, dílo buď ořížeme, nebo obraz rozšíříme pomocí zrcadlového efektu či jednobarevného okraje. Před zahájením výroby vám bude zaslán digitální náhled k schválení.
Mějte prosím na paměti, že náhled na obrazovce neodráží skutečné oříznutí nebo rozšíření. Pouze digitální náhled přesně zobrazí finální kompozici.
Ačkoliv jsou k dispozici i vlastní rozměry, pro zachování původních proporcí doporučujeme vybrat si rozměr z předdefinovaného seznamu.
Celosvětové doručení () do 2 týdnů namísto standardních 4/5 týdnů. (27 červenec)
Zdarma celosvětová expresní doprava
Vysoce kvalitní lněné plátno
Kompletní přepravní pojištění
Záruka vrácení celního poplatku
Záruka přesného barevného shodu
60denní lhůta pro vrácení zboží (pouze při vadách výroby)
100% garance vrácení peněz
Sleva při hromadné objednávce
Two Studies for Self-Portrait
Giclée / Umělecký tisk
Rozměry reprodukce
-
Celková cena za výběr
-
Popis sběratelského kousku
A Descent into Inner Turmoil: Examining Francis Bacon’s “Two Studies for Self-Portrait”
Francis Bacon's "Two Studies for Self-Portrait," completed in 1974, stands as a monumental testament to the artist’s unwavering commitment to confronting psychological anguish on canvas. More than just a depiction of his own visage—though undeniably present—the painting delves into a deeper exploration of human vulnerability and suffering, cementing Bacon's reputation as one of the most influential figures in 20th-century art. This unsettling masterpiece isn’t merely aesthetically striking; it’s a profound meditation on existential dread and the inescapable confrontation with mortality.Style and Technique: Expressionist Intensity
Bacon’s stylistic approach is firmly rooted in Expressionism, rejecting representational accuracy for an emotive portrayal of inner experience. He eschewed traditional painting methods, favoring thick impasto—a technique where paint is applied heavily onto the canvas—creating a surface riddled with ridges and textures that amplify the visual drama. The artist employed a palette dominated by dark hues – blacks, browns, and muted reds – mirroring the pervasive gloom of his subject matter. These colors aren’t blended smoothly; instead, they are juxtaposed aggressively, contributing to the painting's palpable sense of unease and disorientation. Bacon deliberately distorted forms, elongating faces and bodies, further emphasizing their vulnerability and destabilizing any illusion of comfort or stability.Historical Context: The Shadow of Trauma
The artwork emerged during a period marked by significant upheaval – the aftermath of World War II and the pervasive anxieties surrounding nuclear proliferation. Bacon’s artistic output coincided with a broader cultural preoccupation with trauma and psychological disintegration, reflecting the profound impact of historical events on the human psyche. Influenced by Surrealism and Dada, Bacon deliberately rejected idealized beauty, opting instead for unflinching honesty in portraying the grotesque realities of human existence. He drew inspiration from literature and mythology—particularly Shakespeare’s Macbeth—incorporating symbolic elements that underscore themes of guilt, paranoia, and inescapable fate.Symbolism: Faces Scarred by Experience
The central figures – two men whose faces are obscured by paint and what appear to be scars – serve as potent symbols of psychological torment. The deliberate use of paint suggests a protective barrier against the outside world, yet simultaneously symbolizes concealment and repression. The depiction of burns evokes images of pain, destruction, and irreversible damage—representing the inescapable consequences of confronting one’s deepest fears. Bacon's masterful manipulation of perspective creates an unsettling sense of claustrophobia, trapping the figures within their own tormented gaze. This gaze isn’t directed outwards; it’s inward-looking, reflecting a preoccupation with self-awareness and the inescapable burden of consciousness.Emotional Impact: Confronting Darkness
“Two Studies for Self-Portrait” transcends mere visual representation; it compels viewers to confront uncomfortable truths about human nature. Bacon's aim wasn’t to elicit pity or compassion but rather to provoke contemplation on the darker aspects of existence—the inevitability of suffering and the fragility of identity. The painting’s visceral texture and unsettling imagery linger in the mind long after viewing, prompting introspection and challenging conventional notions of beauty. It remains a haunting reminder that art can serve as a conduit for exploring profound psychological complexities and confronting the anxieties inherent within the human condition.Podobná umělecká díla
Biografie umělce
Život ponořený do hlubin lidské existence
Francis Bacon, jméno neodmyslitelně spojené s nejhlubší emocionalitou umění 20. století, se narodil v Dublinu v Irsku roku 1909. Jeho skutečný tvůrčí duch však našel své vyjádření v bouřlivém prostředí poválečné Británie. Dětství nebylo snadné; časté stěhování kvůli zdravotnímu stavu matky v něm vzbudilo pocit odcizení, který hluboce ovlivnil jeho pohled na svět a nakonec pronikl do jeho pláten. Složitý vztah k přísnému otci a silné pouto s chůvou Jessií Lightfootovovou dále formovaly emocionální krajinu jeho dospívání. Zpočátku ho lákaly dostihy koní a život hazardu, Bacon se ztratil v různých zaměstnáních, než se nakonec na konci dvacátých let věnoval malbě – opožděný start, který možná zesílil naléhavost a intenzitu jeho pozdější tvorby. Nebyl formálně vzdělaný, místo toho si razil vlastní cestu, absorboval vlivy z různých zdrojů a rozvíjel jedinečně znepokojivý vizuální jazyk.Zlomové okamžiky raných inspirací
Baconovo umělecké probuzení nebylo okamžité, ale spíše postupná akumulace dojmů. Díla Pabla Picassa, zejména zkreslené figury jeho raného kubistického období, se ukázala jako zásadní v osvobození ho od tradiční reprezentace. Inspiraci nacházel také v pronikavé fotografii Egona Schieleho, jejíž expresivní deformace lidské podoby rezonovaly s Baconovou rostoucí fascinací křehkostí a zranitelností existence. Klíčovým katalyzátorem se však stalo náhodné setkání s filmem Sergeje Ejzenštejna *Potomkinova křižník*. Filmova silná vizuální stránka, zejména detail obličeje v agonii, se stala trvalým motivem Baconovy tvorby, symbolizujícím prvotní teror a hloubky lidského utrpení. Hluboce obdivoval i staré mistry, zejména Diega Velázqueze, jehož *Portrét papeže Innocentia X.* opakovaně reinterpretoval během své kariéry a proměnil autoritativní portrét pápeže v mučednickou postavu. Tyto vlivy nebyly pouhými stylistickými apropriacemi; byly absorbovány a transformovány Baconovou jedinečnou citlivostí, což vedlo k umělecké vizi, která byla hluboce osobní i univerzálně rezonující.Formování osobitého stylu: zkreslení a izolace
Baconův průlom přišel s *Tři studie k postavám u paty kříže* (1944), dílem, které šokovalo a uchvátilo publikum v poválečném Londýně. Tento triptych ustanovil jeho charakteristický styl – zkreslené, fragmentované figury izolované v klaustrofobických prostorech. Nebyla to zobrazení náboženského mučení, ale spíše hluboká zkoumání lidské úzkosti, zbavená jakéhokoli uklidňujícího vyprávění nebo duchovního útěchy. Jeho obrazy často obsahují rozmazané nebo rozpouštějící se tvary, které vyjadřují pocit psychické turbulence a fyzické zranitelnosti. Často používal geometrické struktury – klece, boxy – k uvěznění svých postav, zdůrazňoval jejich izolaci a bezmocnost. Baconova paleta byla obvykle tlumená a ponurá, odrážející temata, která zkoumal, i když protkána záblesky intenzivní barvy, které zvýšily emocionální dopad. Použití těchto klecí nebylo pouhým kompozičním zařízením; symbolizovalo inherentní omezení a překážky kladené na lidskou existenci. Snažil se zachytit nejen *jak* věci vypadají, ale *jak se cítí*, přenášel vnitřní stavy úzkosti, strachu a zoufalství na plátno s brutální upřímností.Témata smrtelnosti, úzkosti a lidské existence
Během své plodné kariéry se Bacon opakovaně vracel k určitým motivům: kříž jako symbol utrpení; portréty, které pronikaly do psychické intenzity jeho subjektů, často přátel a milenců, jako byl George Dyer; a autoportréty, které sloužily jako introspektivní zkoumání identity a smrtelnosti. Jeho série *Studie po Velázquezově portrétu papeže Innocentia X.* (1953) je možná jedním z jeho nejikoničtějších úspěchů, proměňuje důstojný portrét Velázqueze v křičící přízrak, ztělesňující existenciální hrůzu. Portréty George Dyera, jeho bouřlivého milence, jsou zvláště dojemné, zachycují intenzitu jejich spojení i nadcházející stín tragédie. Baconova práce nebyla o zobrazování konkrétních jedinců; šlo o zkoumání univerzálních témat lidské zranitelnosti, izolace a nevyhnutelnosti smrti. Nevyhýbal se temným stránkám existence, ale čelil jim přímo, nutí diváky konfrontovat vlastní smrtelnost a úzkost.Trvalý odkaz: výzva konvencím
Vliv Francise Bacona na umění 20. století je nepopiratelný. Zpochybnil tradiční představy o reprezentaci, odmítl idealizovanou krásu ve prospěch syrového a nelítostného zobrazení lidské existence. Jeho dílo hluboce ovlivnilo generace umělců a připravilo cestu pro nové formy vyjádření a výzvu konvenčním uměleckým hranicím.- Poválečný expresionismus: Bacon je považován za klíčovou postavu tohoto hnutí, ovlivňující umělce svým odvážným stylem a psychickou hloubkou.
- Aukční rekordy & Muzejní výstavy: Jeho obrazy stále dosahují vysokých cen na aukcích a jsou vystavovány v významných muzeích po celém světě, což upevňuje jeho postavení v dějinách umění.
- Konfrontace pravdy: Baconův odkaz spočívá v jeho schopnosti konfrontovat nepohodlné pravdy o lidské existenci a přenést tyto zážitky do silných a nezapomenutelných obrazů.
Francis Bacon
1909 - 1992 , Irsko
Rychlé fakta
- Datum Narození: 28. října 1909
- Datum Úmrtí: 28. dubna 1992
- Místo Narození: Dublin, Irsko
- Národnost: Irsko-britská
- Ovlivnil Umělce/Směry: ['Poválečný expresionismus']
- Ovlivněno Umělci:
- Picasso
- Egon Schiele
- Plné Jméno: Francis Bacon
- Umělecký Směr: Expreseionismus
- Významná Díla:
- Tři studie...
- Pope série
- Portrét G. Dyer


Skleněná varianta je dostupná pouze u rozměrů menších než 110 cm
