Formát papíru

Průvodce studentskou tvorbou

When the hour strikes

Jméno Ročník Datum

René Magritte, When the hour strikes (1965). Reproduková za účely dokumentace; veškerá práva jsou vyhrazena vlastníkem práv.

Zásadní informace

Autor
René Magritte artsdot.com/cs/artists/rene-magritte_cs/
Datum vzniku díla
1898 – 1967
Malováno
1965
Medium
Oil On Canvas
Pohyb
Surrealism Dream logic painted with waking precision: impossible things shown as if they were ordinary.
Období
Modern
Influences
Giorgio de Chirico
Notable elements
Classical sculpture, balloon
Style
Surrealist
Subject
Loneliness, mortality, fleeting joy

V kontextu

When the hour strikes — René Magritte

Kdy bylo toto dílo vytvořeno?

  1. 1890
  2. 1900
  3. 1910
  4. 1920
  5. 1930
  6. 1940
  7. 1950
  8. 1960

Shaded: životopis René Magritte (1898–1967) ▲ toto dílo, 1965

Podobná díla

Vyberte si jedno z výše uvedených děl: uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, ve které se liší.

Další díla, která se k tomuto hodí: artsdot.com/cs/art/similar/rene-magritte-when-the-hour-strikes-8XYUDG-en/

Paleta barev

Určeno podle obrazu

    Hlavní barva

    Celadon #a9c6bf

    Uložená paleta

    • #A9C6BF
    • #E3E4B3
    • #6D7058
    • #D1E4D7
    Paleta
    Neutrals Dominantní barevná rodina na obrázku.
    Název hlavní barvy
    Celadon
    Sytost
    Balanced Jak nasycené a rozmanité barvy jsou, od jediného tlumeného odstínu až po mnoho jasných tónů.
    Kontrast
    Serene Jak moc se barvy v rámci obrazu liší v jasnosti a sytosti.
    Harmonie
    Softly Mixed Palette Jak dobře barvy spoluladí, od kontrastních až po plně harmonické.
    Jasnost
    Brilliant Jak moc je obraz celkově světlý nebo tmavý, od hlubokého stínu až po jasný světelný vrchol.
    Nasycení
    Subtle Color Jak čisté a syté jsou tyto barvy, od téměř šedých až po plně živé.

    O tomto uměleckém díle

    When the hour strikes — René Magritte

    A Haunting Stillness: Exploring René Magritte’s ‘When the Hour Strikes’

    “I don't believe in accidents,” – René Magritte. This sentiment perfectly encapsulates the meticulously constructed world within ‘When the Hour Strikes,’ painted in 1965, a year before his death. The artwork is a quintessential example of Magritte’s mature Surrealist style, inviting viewers into a dreamlike space where familiar objects are unsettlingly juxtaposed, prompting contemplation on themes of time, solitude, and the human condition.

    Subject & Composition: A Dialogue Between Form and Void

    The composition is strikingly simple yet profoundly evocative. A classical female torso sculpture – fragmented, timeless, and rendered with smooth precision – dominates the foreground. Its placement, angled slightly as if in deep thought, immediately draws the eye. Floating above it, tethered by a delicate string, is a single white balloon. This seemingly innocent element introduces a poignant contrast: the weight of stone versus the ephemeral lightness of air, antiquity versus fleeting joy. The background dissolves into a hazy expanse where ocean and sky merge seamlessly, reinforcing a sense of vastness and isolation. Magritte masterfully balances these elements, creating a harmonious yet unsettling visual equilibrium.

    Style & Technique: Surrealism’s Poetic Language

    When the Hour Strikes’ is firmly rooted in the Surrealist tradition, though distinctively Magrittean. While sharing affinities with Giorgio de Chirico's metaphysical paintings – particularly in its use of stark shadows and unsettling juxtapositions – Magritte transcends mere imitation. He employs a precise, almost photographic realism to depict unreal scenarios. The technique appears to be oil on canvas, utilizing visible brushstrokes that add subtle texture without detracting from the overall smoothness of forms. Color is deliberately muted; subdued blues, grays, and whites contribute to the melancholic atmosphere. This restrained palette emphasizes form and concept over purely aesthetic appeal.

    Symbolism & Interpretation: The Weight of Time

    The symbolism within ‘When the Hour Strikes’ is layered and open to interpretation – a hallmark of Magritte's work. The sculpture, representing classical ideals of beauty and permanence, could symbolize mortality or the enduring nature of art itself. The balloon, often associated with childhood joy and celebration, feels fragile and precarious against the backdrop of eternity. Its tether suggests a tenuous connection to reality, perhaps hinting at the fleeting nature of happiness. The title itself – ‘When the Hour Strikes’ – evokes a sense of impending doom or revelation, adding another layer of mystery. Is it a moment of reckoning? A call to awareness? Magritte intentionally leaves these questions unanswered, inviting viewers to project their own meanings onto the scene.

    Historical Context & Legacy

    René Magritte (1898-1967) was a pivotal figure in the Surrealist movement, challenging conventional perceptions of reality through his enigmatic paintings. Emerging after World War I, Surrealism sought to liberate thought and imagination by exploring the subconscious mind. Magritte’s work stands apart for its intellectual rigor and precise execution. He rejected automatic writing or impulsive creation, instead meticulously planning each composition to achieve maximum impact. Today, his influence extends far beyond the art world, inspiring filmmakers, designers, and thinkers across disciplines. His works are held in major museum collections worldwide, including The Menil Collection in Houston and the Royal Museums of Fine Arts in Brussels – which boasts the largest collection of Magritte’s work.

    Emotional Impact & Interior Design

    When the Hour Strikes’ evokes a powerful sense of quiet contemplation and melancholic beauty. It is not an artwork that shouts for attention, but rather one that subtly draws you in, prompting introspection. Its muted color palette and balanced composition make it surprisingly versatile for interior design. The piece would lend itself well to minimalist spaces, adding depth and intrigue without overwhelming the room. Alternatively, it could serve as a striking focal point within a more eclectic setting. For collectors, this work represents a significant example of Magritte’s mature style, offering both aesthetic pleasure and intellectual stimulation.

    Umělec a muzeum

    Umělec

    René Magritte

    Narozen v Lesennes, Belgie

    Early Life and the Seeds of Surrealism

    René Magritte, narozen René François Ghislain Magritte 21. listopadu 1898 v Lessines, Belgii, vstoupil do světa, který by hluboce ovlivnil jeho enigmatický umělecký pohled. Jeho raná léta byla poznamenána znepokojivým událostí – sebevraždou své matky, která zemřela, když bylo mu pouhých třináct let. Obraz její těla, objevený v řece Sambre s její šatami zakrývajícími obličej, se stal pronikavým motivem, který by subtilně prosvítal v jeho pozdějších dílech, manifestujíc se ve zahalených postavách a trvalou zkoumáním skrytých realit. Tento raný šok ho zasáhl fascinací nad záhadami, ztrátou a mocí toho, co zůstává neviditelné. I když detaily jeho dětství zůstávají částečně mlhavé, je jasné, že tato formativní zkušenost položila základy pro jeho celoživotní zpochybňování vnímání a reprezentace. Začal kreslit ve svých deseti letech, odhalujíc vrozenou tendenci k vizuálnímu vyjádření, ale původně se zabýval impresionismem, než se vydal na cestu, která by vedla k tomu, že se stal jedním z nejvýznamnějších postav surrealistického umění.

    Artistic Development and Influences

    Magrittovo umělecké putování nebylo okamžité ani přímočarhé. Studoval na Královské akademii výtvarných umění v Bruselu, ale našel její tradiční metody omezující. Jeho raná tvorba experimentovala s futurismem a kubismem, absorbujíc prvky těchto avantgardních proudů, ale nakonec se jim vzepřel kvůli jejich čistě formálním zájmům. Nebyl až do setkání s obrazem Píseň lásky od Giorgia de Chirica v roce 1922, kdy Magritte objevil rezonanci, která by neodmyslitelně změnila jeho uměleckou dráhu. De Chiricoho sněžné krajiny a znepokojivé kombinace vytvořily v Magrittovi nový způsob vidění – svět, kde je známé zobrazeno zvláštním způsobem a obyčejné se dotýká hluboké záhady. Tento setkání vyvolalo jeho závazek k surrealismu, i když často udržoval jedinečnou vzdálenost od jeho více explicitně psychologických nebo automatických přístupů. Raději používal precizní, téměř klinický techniku v malování, aby zobrazoval iracionální scénáře. De Chiricoho dílo ho inspirovalo k hledání nových způsobů vyjádření, které se odlišovaly od běžných postupů surrealistů.

    The Heart of Surrealism: Challenging Reality

    K roku 1926 Magritte plně přijmul principy surrealismu a vytvořil Jockey Perdu (Ztraceného jezdce), který je široce považován za jeho první skutečně surrealistické dílo. Nicméně jeho druh surrealismu byl odlišný. Nebyl zván k prozkoumávání podvědomí prostřednictvím volné asociace nebo snění, jak to dělali někteří jeho současníci. Magritte se snažil zpochybnit vnímání reality diváky tím, že prezentoval běžné objekty v neočekávaných kontextech, nutíc je k zpochybňování svých předpokladů o světě kolem nich. Ikony jako Trezor obrazu (This is not a pipe) (1929) brilantně dekonstruují vztah mezi obrazem a objektem, připomínajíce nám, že reprezentace nikdy není sama věc. Milenci (The Lovers) (1927-1928), s jeho zahalenými postavami, odráží trauma smrti jeho matky, ale zároveň zkoumá témata skrytí a intimity. Čas zmrazený (Time Transfixed) (1938) představuje vlak prorážející krbu, narušující naše vnímání prostoru a času. A Lidská podstata (The Human Condition) (1933), plátno uvnitř plátna, rozmazává hranice reprezentace a reality, nutí nás přemýšlet o tom, jak vnímáme a interpretujeme svět.

    Later Life, Recognition, and Enduring Legacy

    Přestože čelil počátečním obtížím s uznáním, jeho dílo postupně získalo povědomí, zejména ve Spojených státech prostřednictvím výstav v roce 1936 a později retrospektivních výstav na Muzeu moderního umění (1965) a Metropolitan Museum of Art (1992). Celý život byl Magritte politicky angažovaný, zastával pozici pro uměleckou autonomii. Pokračoval ve zdokonalování svého charakteristického stylu, zkoumal témata opakování, iluze a sílu jazyka v obrazech, které jsou zároveň intelektuálně stimulující a vizuálně působivé. Magritte zemřel 15. srpna 1967 a zanechal za sebou dílo, které i nadále okouzluje a provokuje diváky po celém světě. Jeho vliv se rozšiřuje daleko za hranice malby, ovlivňuje pop art, minimalistický umění, konceptuální umění a dokonce i reklamu a film. Dnes jsou jeho obrazy vystaveny ve velkých muzejních sbírkách po celém světě, včetně Královského muzea výtvarných umění v Belgii v Bruselu, které dominuje Magrittověmu muzeu – věnovanému celému jeho dílu a disponujícího největší sbírkou jeho děl.

    Muzejní sbírky: Královské muzeum výtvarných umění v Belgii v Bruselu, Magritte Museum.

    Magrittovo trvalé dědictví spočívá v tom, že nás nutí vidět známé znovu, zpochybňovat naše předpoklady o realitě a ocenit sílu umění k podněcování myšlenek a inspiraci úžasem. Nebyl jen malíř obrazů; vytvářel vizuální paradoxy, která i nadále rezonují s diváky desetiletí po jejich vzniku, solidifikující tak svou pozici jako skutečného mistra surrealismu a klíčovou postavu 20. století.

    Více informací zde

    Najděte si online

    QR kód odkazující na stránku ke stažení When the hour strikes

    artsdot.com/cs/art/download/rene-magritte-when-the-hour-strikes-8XYUDG-en/

    Citace tohoto díla

    MLA
    Magritte, René. When the hour strikes. 1965, https://artsdot.com/cs/art/rene-magritte-when-the-hour-strikes-8XYUDG-en/
    APA
    Magritte, René (1965). When the hour strikes [Painting]. https://artsdot.com/cs/art/rene-magritte-when-the-hour-strikes-8XYUDG-en/
    Chicago
    René Magritte. When the hour strikes. 1965. https://artsdot.com/cs/art/rene-magritte-when-the-hour-strikes-8XYUDG-en/
    Harvard
    Magritte, René (1965) When the hour strikes. Available at: https://artsdot.com/cs/art/rene-magritte-when-the-hour-strikes-8XYUDG-en/

    Podívejte se pozorně

    When the hour strikes — René Magritte

    Pohlédněte blíž

    Odpovídejte vlastními slovy. Neexistují zde žádné špatné odpovědi – pouze odpovědi, které dokážete vysvětlit.

    1. Co vás zaujme jako první a proč?
    2. Které barvy nebo tvary vytvářejí atmosféru – a jaká to je atmosféra?
    3. Náš katalog řadí toto dílo pod: melancholy landscape, surreal beach scene, floating balloon art. Souhlasíte? Co byste přidali nebo odebrali?
    4. Zhlédněte si znovu dílo Čas zkamenělý (1938), které jste v tomto průvodci viděli dříve. Uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, která je odlišná.
    5. Surrealism: Dream logic painted with waking precision: impossible things shown as if they were ordinary. Kde je v tomto díle můžete spatřit?

    Vaše odpověď

    Napište krátký odstavec o tomto uměleckém díle. Využijte k tomu fakta z předchozích částí tohoto průvodce a své odpovědi uvedené výše.

    Artový kvíz

    When the hour strikes — René Magritte

    Jak dobře znáte toto umělecké dílo?

    U každé z následujících 5 otázek zaškrtněte jednu odpověď. Každá má právě jednu správnou odpověď.

    1. 1. To which artistic movement does 'When the hour strikes' by René Magritte belong?

      • A Impressionism
      • B Cubism
      • C Surrealism
    2. 2. What is a prominent visual element in 'When the hour strikes' that contrasts with the vast landscape?

      • A A vibrant bouquet of flowers
      • B A classical sculpture
      • C A modern automobile
    3. 3. The composition of 'When the hour strikes' is reminiscent of which other artist’s style, known for dreamlike atmospheres?

      • A Vincent van Gogh
      • B Giorgio de Chirico
      • C Pablo Picasso
    4. 4. What symbolic meaning might the balloon in 'When the hour strikes' represent?

      • A Power and authority
      • B Longevity and permanence
      • C Fleeting joy or hope
    5. 5. In what year was 'When the hour strikes' created?

      • A 1926
      • B 1945
      • C 1965

    Můj výsledek: ____ z 5

    Klíč k odpovědím — pro učitele

    Tato část začíná na nové vytištěné straně, takže ji lze z kopií jednoduše vynechat.

    1C · 2B · 3B · 4C · 5C