Papír

Průvodce studentskou tvorbou

Bacchic scene with minotaur

Jméno Třída Datum

Pablo Picasso, Bacchic scene with minotaur (1933). Reproduková pro ilustrační účely; veškerá práva jsou vyhrazena vlastníkem práv. Objevte toto plátno v pohyblivém světle: kresbu, skutečnou barvu pod lakem i čistý pigment

Fakta

Umělec
Pablo Picasso artsdot.com/cs/artists/pablo-picasso_cs/
Datum vzniku díla
1881 – 1973
Malováno
1933
Technika
Etching Lines bitten into a metal plate with acid, which lets the artist draw as freely as with a pen.
Původní rozměry
29 x 36 cm
Pohyb
Expressionism Colour and shape deliberately distorted so the picture shows an emotion rather than a likeness.
Období
Modern
Artistic style
Expressionist
Influences
Greek Mythology
Notable elements
Bold lines, dynamism
Subject or theme
Bacchanal, Minotaur

V kontextu

Bacchic scene with minotaur — Pablo Picasso

Jak velké je?

Původní rozměry jsou 29 × 36 cm (výška × šířka), zde zobrazeno vedle dospělé osoby průměrné výšky.

Kdy bylo toto dílo namalováno?

  1. 1880
  2. 1890
  3. 1900
  4. 1910
  5. 1920
  6. 1930
  7. 1940
  8. 1950
  9. 1960
  10. 1970

Horní řada: roky. Dolní řada: věk umělce na začátku a na konci každého období — 0 při narození, 92 při smrti.

Vymalováno v době, kdy bylo umělci 52 let. Umělec dožil se 92 let. 688 z celkových 1098 děl tohoto umělce v našem katalogu je datováno dříve.

Shaded: životopis Pablo Picasso (1881–1973) ▲ toto dílo, 1933 každý obraz s datem vzniku, dekáda po dekádě

První díla: až do 1906 Hlavní období tvůrčí činnosti: 1906–1939 Pozdní díla: od 1939

Tyto tři pásma rozdělují díla s uvedeným datem na první čtvrtinu, prostřední polovinu a poslední čtvrtinu. Nejedná se o kompletní tvorbu daného umělce: úzká pásma mohou představovat spíše mezery v záznamech než období nečinnosti. Ty samé roky, v nichž se odehrává život umělce

Porovnat s

Vyberte si jedno z výše uvedených děl: uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, ve které se liší.

Další díla, která se k tomuto hodí: artsdot.com/cs/art/similar/pablo-picasso-bacchic-scene-with-minotaur-8XYPC2-en/

Barvy

Určeno podle obrazu

    Hlavní barva

    Gray #6c6c6c

    Katalogizovaná paleta

    • #6C6C6C
    • #F8F8F8
    • #B1B1B1
    • #1A1A1A

    Tyto barvy v rámci celé umělecké palety Najděte další obrazy podle barvy

    Paleta
    Neutrals Dominantní barevná rodina na obrázku.
    Název hlavní barvy
    Gray
    Intenzita
    Monochromatic Jak nasycené a rozmanité barvy jsou, od jediného tlumeného odstínu až po mnoho jasných tónů.
    Kontrast
    Statement Míra rozdílů v jasnosti a sytosti barev v rámci celého obrazu.
    Harmonie
    Unified Palette Jak dobře barvy spolu ladí, od kontrastních až po plně harmonické.
    Jasnost
    Brilliant Jak moc je obraz celkově světlý nebo tmavý, od hlubokého stínu až po jasný světelný vrchol.
    Nasycení
    Muted Jak čisté a syté jsou tyto barvy, od téměř šedých až po plně živé.

    Kde na světě se na tento obraz dívají lidé?

    • méně než 1%
    • 1–3%
    • 3–8%
    • 8–20%
    • 20% a více
    Tento obraz sám o sobě nemá pro zmapování dostatek zaznamenaných návštěvníků, proto tato deska obsahuje všechna díla autora Pablo Picasso za posledních dvanáct měsíců — celkem 114 zemí. Zdroj těchto údajů

    Deset nejvýznamnějších zemí

    1. 1 Čína 32,6%159 300 návštěv
    2. 2 Spojené státy americké 7,0%34 100 návštěv
    3. 3 Francie 5,0%24 400 návštěv
    4. 4 Itálie 5,0%24 400 návštěv
    5. 5 Německo 4,7%22 900 návštěv
    6. 6 Španělsko 4,3%20 800 návštěv
    7. 7 Japonsko 2,8%13 700 návštěv
    8. 8 Brazílie 2,4%11 500 návštěv
    9. 9 Mexiko 1,9%9 500 návštěv
    10. 10 Indie 1,8%8 900 návštěv
    11. · 104 dalších zemí 32,5%159 100 návštěv

    Najděte na mapě tři nejtmavší země. Nachází se v některé z nich muzeum, které toto malířské dílo uchovává? Napište jeden důvod, proč by se na něj mohli dívat lidé z dalekých krajin.

    Top 20 nejvíce prohlížených děl umělce Pablo Picasso

    1. 1 Guernica, 1937 9,8%78 400 návštěv
    2. 2 Tři hudebníci, 1921 8,6%68 900 návštěv
    3. 3 Dívky z Avignonu, 1907 3,3%26 300 návštěv
    4. 4 Portrét Ambroise Vollarda, 1910 2,1%16 900 návštěv
    5. 5 Chlapec s pipa, 1905 1,6%12 900 návštěv
    6. 6 Dvě ženy běží na pláži (Výhra), 1922 1,3%10 200 návštěv
    7. 7 Portrét mladého muže vytvořený kubistickým stylem. Jedná se o detailní záběr s intenzivní pohledem a rozdělenými rysy. Kompozici dominují rysy hlavního objektu, které zaberou většinu obrazu. Výrazně jsou patrné úhlovité linie a geometrické tvary, což odrá, 1906 1,0%7 700 návštěv
    8. 8 Ženy z Alžíru (Verze O), 1955 0,7%5 900 návštěv
    9. 9 Přátelství, 1908 0,7%5 800 návštěv
    10. 10 Život, 1903 0,7%5 200 návštěv
    11. 11 Mediterranean Landscape, 1952 0,6%4 500 návštěv
    12. 12 Kytarista, 1910 0,5%4 300 návštěv
    13. 13 Woman with book, 1932 0,5%3 700 návštěv
    14. 14 Portrét Dora Maar, 1937 0,5%3 600 návštěv
    15. 15 Child with dove, 1901 0,4%3 500 návštěv
    16. 16 Sabartes, 1901 0,4%3 400 návštěv
    17. 17 Bull (plate X), 1946 0,4%3 300 návštěv
    18. 18 Saltimbanques (Rodina Saltimbanků), 1905 0,4%3 200 návštěv
    19. 19 Matka a dítě (Marie-Therese a Maya), 1938 0,4%3 000 návštěv
    20. 1549 Bacchic scene with minotaur, 1933 tento obraz 0,0%100 návštěv

    Tyto práce společně si nárokují 33,9% veškeré pozornosti, kterou obrazy tohoto umělce obdržely za posledních dvanáct měsíců. Katalog obsahuje 2304 děl tohoto umělce, z nichž 1592 byla prohlédnuta alespoň jednou. Tento obraz se řadí na 1549 místě, přičemž si připomíná 0,0% této pozornosti (100 návštěv). Stále stejné, měsíc po měsíci

    Sloupce měří pozornost, nikoliv kvalitu. Vyberte dílo na vrcholu a toto: uveďte jednu věc, která by mohla způsobit, že si obraz získá slávu mimo to, jak je vymalovaný.

    O tomto uměleckém díle

    Bacchic scene with minotaur — Pablo Picasso

    A Descent into Dionysian Chaos: Picasso’s ‘Bacchic Scene with Minotaur’

    Pablo Picasso's “Bacchic Scene with Minotaur,” etched in 1933 as part of his monumental Vollard Suite, isn’t merely a depiction of a mythological gathering; it’s a visceral plunge into the heart of primal instinct and turbulent emotion. This powerful work, currently residing within the National Gallery of Australia's collection, immediately commands attention with its stark contrasts – the deep blacks and whites creating an almost claustrophobic intensity that mirrors the scene unfolding before us. The etching, measuring 29.9 x 36.6 centimeters, is a testament to Picasso’s mastery of line and shadow, showcasing his deliberate shift towards a Neoclassical style during this period, a departure from the vibrant experimentation of his earlier Cubist phases.

    The subject matter itself – a bacchanal, or wild celebration in honor of Dionysus, the Greek god of wine, fertility, and ecstasy – is immediately arresting. Picasso doesn’t offer a serene pastoral scene; instead, he presents a chaotic maelstrom of nude figures intertwined in a dense, almost suffocating arrangement. At the center stands the minotaur, a creature both terrifying and strangely alluring, embodying the untamed forces of nature and repressed desires. Surrounding him are satyr-like figures, their faces contorted in expressions of ecstatic frenzy, and reclining women, caught in the throes of intoxication and abandon. The composition is dominated by a strong diagonal flow, pulling the viewer’s eye across the mass of bodies, creating a sense of unease and perpetual movement.

    Technique and Artistic Process

    Picasso's etching technique is remarkably deliberate and controlled, reflecting his meticulous approach to art. The work utilizes heavy cross-hatching – an intricate layering of parallel lines – to build up form and texture, creating a palpable sense of physicality within the seemingly chaotic scene. Notice how the artist uses varying line weights to define musculature, suggesting both power and vulnerability in the figures. The stark monochrome palette further amplifies this effect, eliminating any distractions and forcing the viewer to confront the raw emotion conveyed through the lines themselves. The etching was produced on a metal plate – typically copper or zinc – and then printed using a technique that allowed for precise control over tonal values and line quality. This process demanded considerable skill and patience, highlighting Picasso’s dedication to his craft.

    Symbolism and Historical Context

    The “Bacchic Scene” is deeply rooted in classical mythology but transcends mere illustration. The minotaur, a symbol of both bestiality and repressed sexuality, represents the darker aspects of human nature – our primal instincts and desires. The bacchanal itself can be interpreted as an allegory for societal unrest and the breakdown of order, mirroring the turbulent political climate of Europe during the 1930s, a period marked by rising fascism and impending war. Picasso created this work in response to the bombing of Guernica, a Basque town in Spain, by Nazi German forces – an event that profoundly impacted him and fueled his anti-war sentiments. The etching serves as a powerful indictment of violence and its devastating consequences.

    Emotional Resonance and Artistic Legacy

    Beyond its historical context, “Bacchic Scene with Minotaur” possesses a profound emotional resonance. It’s not simply a depiction of a wild party; it's an exploration of the human condition – our capacity for both ecstasy and destruction, our struggle to control our impulses, and our vulnerability in the face of chaos. The work’s intensity and raw emotion continue to captivate viewers today, cementing Picasso’s legacy as one of the most influential artists of the 20th century. Reproductions of this etching offer a remarkable opportunity to experience the power and complexity of Picasso's vision, bringing this dramatic scene into any interior space with an undeniable sense of artistic impact.

    Umělec a muzeum

    Autor

    Pablo Picasso

    Narozen(a) v Malaga, Španělsko

    Rané roky, rodina a výchova

    V španělském městě Málaga se 25. října 1881 na svět přišel chlapec jménem Pablo Picasso. Narodil se Maria Picasso y López a José Ruiz Blasco, muži, který dokonale rozuměl váze štětce i disciplíně plátna. Již od nejranějších let projevoval v dítěti neklidný tah k kresbě, talent, který se zdál být patrný už v jeho úplně prvních pokusech o mluvení. Jeho otec, sám malíř, v synovi rozpoznal jiskru a vzal na sebe zodpovědnost za pěstění této začínající dovednosti. Pod pozorným a disciplinovaným dohledem otce se chlapec naučil základy kresby postav a složitosti olejomalby, přičemž ovládl schopnost kopírovat staré mistry a studovat tvary sádlových odlitků.

    Rodinná cesta je nakonec vedla přes A Coruña až do Barcelony, ale tyto roky růstu byly stíněny tichým, těžkým žalem. Když bylo Pabloovi pouhých sedm let, jeho sestru Conchitu vzala difterie. Toto rané setkání se ztrátou zanechalo v domácnosti stopu, temnost, která se časem promítne do tónů jeho pozdější tvorby. Navzdory tíži těchto smutků byl jeho technický pokrok překvapivě rychlý. Ve třenácti letech už čelil přísným vstupním zkouškám do pokročilých tříd v Barceloně. Zatímco ostatní studenti pracovali týdny, aby dokázali svou hodnotu, on splnil všechny nároky během jediného týdne a prokázal preciznost, která vyvolala u jeho učitelů údiv nad jeho přirozeným talentem.

    Formativní roky ve Španělsku

    Chlapčenská cesta odváděla mladého umělce pryč od hřejivého slunce Malagy, když se jeho rodina v roce 1891 přestěhovala do A Coruña. Bylo to období proměnlivých krajin i rostoucích uměleckých schopností, kdy se začal pohybovat v rámci formálních struktur výtvarného vzdělání. Jeho ruce, již tehdy vykazující neuvěřitelné zručnost s olověnou tužkou a papírem, se pohybovaly s precizností, která často vyvolávala u jeho učitelů údiv. Jako student Školy výtvarných umění v Barceloně začal jeho talent rychle převyšovat tradiční lekce akademie. Neustále však hledal více, až se nakonec ocitl na Královské akademii San Fernando v Madridu, kde testoval své hranice proti rigidním požadavkům mistrů.

    Během těchto let se však nad rodinou nevznášely jen objevující se talenty, ale i temné stíny, zejména když smrt sestry Conchity na difterii položila těžkou tíhu na jejich životy. Tento hluboký žal v něm vyvolal potřebu změny, která vedla rodinu k přestěhování do Barcelony – města, jež se stalo klíčovou součástí jeho raného vývoje. Už na tehdy mladý umělec se v těchto ulicích pohyboval daleko za hranice pouhé imitace otcovy díla. Byl to neklidný duch, který se často bouřil proti přísným akademickým omezením svého studia. Místo toho se raději ponořoval do děl starých mistrů a hledal vlastní, zcela unikátní způsob, jak vnímat svět kolem sebe.

    První svědectví (1896)

    Věda a dobročinnost (1897)

    Modré a růžové období

    Jak mladík procházel svými ranými léty, do jeho tahů štětcem se začala prolévat hluboká melancholie. Mezi lety 1901 a 1904 vstoupil do éry známé jako Modré období. Tato fáze byla zrodena z těžké váhy osobních strədnutí a ostrého uvědomění sociálního utrpení, které ho obklopovalo. Nasměroval svůj pohled k marginalizovaným vrstvám společnosti a maloval osamělé, slepé a žebravé lidi v temných, monochromatických odstínech indiga a azuru. Tyto plátna nepouze zobrazovaly lidi; zachytávala pocit izolace, který se zdál být ozvěnou jeho vlastní vnitřní krajiny. Barvy byly chladné, zrcadlily svět, jenž působil vzdálený a neúprosný.

    K roku 1904 se však stíny začaly ustupovat a nahradila je změna jak v temperamentu, tak v paletě barev. Tento přechod vedl do Růžového období, které trvalo přibližně do roku 1906. Těžké modré odstíny ustoupily teplejším, optimistickým tónům růžové, oranžové a červené. Během těchto let se změnila i jeho témata, která se často soustředila na postavy z cirkusu, jako byli akrobati či harlekýni. Toto období ukázalo umělce, který reaguje na svět prostřednictí měnící se teploty svých barev, pohybujícího se od hlubin smutku směrem k jemnější a barevnější realitě.

    1901: Sabartes

    1905: Saltimbanques (Rodina saltimbanků)

    Vývoj kubismu

    Když se v roce 1904 usadil v Paříži, neklidná duše umělce již hledala způsob, jak rozložit tradiční zákony vidění. Nepracoval v izolaci; místo toho se stal spoluzakladatelem kubismu, radikálního odklonu od způsobu, jakým byla plátna chápána po celé staletí. Bylo to období hlubokých experimentů, kdy se pevný, hmotný svět začal rozpadat do mozaiky geometrických tvarů. Snažil se zachytit podstatu objektu tím, že jej zobrazoval z mnoha různých úhlů současně, čímž porušil iluzi jediného, fixního bodu perspektivy.

    První fázi této revoluce nazýváme analytický kubismus. V této etapě pracoval s tlumenou paletou a rozkládal tvary na fragmentované, překrývající se roviny, jako by prováděl vizuální autopsii vybraného motivu. Barvy byly často ponuré, čímž soustředily pozornost diváka na strukturu a komplexní geometrii kompozice spíše než na hřejivost odstínů. Byl to intelektuální, disciplinovaný přístup k samotnému aktu vidění.

    Jak se jeho myšlenky vyvíjely, posunul se k syntetickému kubismu, fázi známé také jako krystalický období. Tento přístup do jeho tvorby vnesl zcela novou texturu, neboť začal přímo na povrch plátna vkládat prvky koláže, jako jsou kousky látky nebo výstřižky z novin. Tato metoda mu umožnila budovat vrstvy významů a materiálů, čímž se vzdal čistě analytické dekonstrukce raných let směrem k konstruktivnějšímu způsobu skládání reality. Jeho dílo v těchto letech odráželo neustálou, hnací potřebu neustále znovu vynalézat samotný jazyk umění.

    Les Demoiselles d'Avignon (1907)

    Three Musicians (1921)

    Klíčová díla a umělecké milníky

    Rok 1907 přinesl hluboký posun v tom, jak byl svět vnímán jeho štětcem. S vytvořením díla Les Demoiselles d'Avignon začal rozbíjet tradiční pravidla prostoru a formy. Toto dílo signalizovalo odklon od naturalismu jeho mládí a směřovalo k roztříštěné realititě, která brzy měla definovat novou éru vizuálního myšlení. Už jen nepozoroval svět; on jej rozebíral na kusy, aby pochopil jeho podstatnou strukturu.

    Chaos lidských konfliktů se často prolínal s jeho nejsilnějšími reakcemi na tragédie. V roce 1937 k němu dorazla zpráva o bombardování Guerniky, ničivém útoku na město v Baskicku. Tato událost podchytila vznik Guerniky, monumentálního olejomalba, která zachytila utrpení obětí. Skrze surovou paletu černé, bílé a šedé vykreslil agónii raněného koně, křičící ženy a padlého vojáka. Dílo zůstává silnou, monochromatickou odpovědí na násilí války.

    I v pozdějších letech sahala jeho tvorba až na veřejná náměstí vzdálených měst. V roce 1967 daroval městu Chicagu neoznačenou monumentální sochu vyrobenou z oceli COR-TEN. Tato masivní, pětatřicetmetrová struktura, kterou podle jeho slov představovala hlavu jeho afghánského hounda imeménem Kabul, transformovala městskou krajinu Daley Plaza. Stála tam jako odvážná, abstraktní přítomnost v srdci města a dokázala, že jeho neklidný duch může najít formu v těžkém kovu stejně snadno jako v oleji a plátně.

    Technika a stylistická evoluce

    Jeho ruce nikdy neuspokojila jediná metoda; neustále hledal nové způsoby, jak rozebrat svět, který viděl. Procházel letami s neklidnou energií, přecházel od disciplinovaného olejomalířství svého mládí k hmatatelnějším experimentům zrálosti. Přijal umění koláže a vtahoval výstřižky z novin a kousky látek přímo do svých kompozic, čímž vytvářel vrstvy textur, které vzdorovaly plochému povrchu plátna. Tento hlad po nových formách ho vedl k konstruktivní sculptuře, kde překonal tradiční vytesávání kamene a začal skládat postavy z rozmanitých materiálů. Byl to člověk mnoha nástrojů, který nacházel vyjádření v jemném doteku pastelů i v rychlých, rozhodných liniích tužek.

    Jak se jeho vize rozšiřovala, často se obracel k minulosti, aby mohl kráčet vpřed. Vrátil se k tíze neoklasicismu a vytvářel velké, monumentální postavy s těžkou, sochařskou přítomností. Nebyl to ústup do minulosti, ale způsob, jak prozkoumat gravitaci lidské formy. Později byl přitažen k deformovaným perspektivám surrealismu, kdy využíval obraznost podvědomí k tomu, aby vtáhl diváka do onirického stavu. Předmět neobrážel pouze povrchově; on ho zkoumal, často jej rozbíjeje na geometrické tvary, aby ukázal, jak vnímáme realitu z mnoha úhlů současně. Jeho tvorba byla neustálým bojem mezi řádem struktury a chaosem emocí.

    Guernica (1937)

    Les Demoiselles d'Avignon (1907)

    Les Demoiselles d'Avignon (1907)

    Odkaz a vliv

    Vlny jeho tvůrčího života zasáhly mnohem daleko za stěny jeho ateliérů v Paříži i na jihu Francie. Spoluzakladní rolí v kubistickém hnutí zásadně změnil způsob, jakým oko vnímá svět, tím, že porušil tradiční pravidla perspektivy a odhalil novou, fragmentovanou realitu. Tento posun změnil víc než jen plátno; změnil celý směr dvacetého století umění a povzbuzil celé generace, aby se dívali hlouběji pod povrch věcí. Byl to neklidný duch, který odmítal být svázán tradicí a neustále hledal nové vizuální jazyky, jak vyjádřit složitost lidské existence.

    Jeho vliv se však rozšířil i do sféry společenského vědomí a globálních symbolů. Díky svému hlubokému postoji k míru pomohl proměnit holubice v univerzální symbol, gesto, které spojilo jeho osobní přesvědčení s kolektivní nadějí lidstva. Prožil ty nejvražednější otřesy svého století, od španělské občanské války až po světové války, a jeho schopnost přeložit takový chaos do vizuálního jazyka zajistila, že jeho dílo zůstalo zrcadlem lidské existence. Jeho vliv nebyl jediným událostí, ale neustálou, vyvíjející se přítomností, která utvářela samotnou podstatu moderní kultury.

    Guernica (1937)

    Les Demoiselles d'Avignon (1907)

    The Chicago Picasso (1967)

    Kde dnes spatřit jeho díla

    Procházet se chodbami Musée Picasso v Paříži znamená vstoupit do posvátného prostoru, kde je neklidný duch umělce stále hmatatelný. Tato pařížská instituce nabízí hluboký pohled na evoluci jeho myšlenek a sleduje cestu od jeho raných, temných experimentů až po radikální zvraty, které definovaly moderní vnímání světa. Pro ty, kteří chtějí dohledat jeho kořeny, nabízí Museo Picasso Málaga ve Španělsku přímé spojení s jeho počátky, situované právě v zemi, která formovala jeho ranou výchovu i klíčová formativní roky.

    V Madridu pak Museo Reina Sofía uchovává tíživou, monochromatickou váhu jeho reakce na chaos války. Právě zde sídlí jeho monumentální olejomalba Guernica v šedých a černých tónech, která nabízí drsné konfrontování s utrpením města zničeného bombardováním. Na druhém břehu Atlantiku, v Metropolitan Museum of Art v New Yorku, je zachována významná část jeho tvorby, což umožňuje divákům setkat se s jeho rozmanitými styly v rámci rozsáhlé mezinárodní sbírky. Tyto instituce slouží jako hlavní strážci jeho vizuálního jazyka a uchovávají fragmenty života stráveného v neustálém procesu sebeobnovování.

    Guernica (1937)

    Les Demoiselles d'Avignon (1907)

    Three Musicians (1921)

    Portrait of Ambroise Vollard (1910)

    The Young Ladies of Avignon (1907)

    Kde si přečíst více informací

    Najděte si online

    QR kód odkazující na stránku ke stažení Bacchic scene with minotaur

    artsdot.com/cs/art/download/pablo-picasso-bacchic-scene-with-minotaur-8XYPC2-en/

    Jak citovat toto dílo

    MLA
    Picasso, Pablo. Bacchic scene with minotaur. 1933, https://artsdot.com/cs/art/pablo-picasso-bacchic-scene-with-minotaur-8XYPC2-en/
    APA
    Picasso, Pablo (1933). Bacchic scene with minotaur [Painting]. https://artsdot.com/cs/art/pablo-picasso-bacchic-scene-with-minotaur-8XYPC2-en/
    Chicago
    Pablo Picasso. Bacchic scene with minotaur. 1933. https://artsdot.com/cs/art/pablo-picasso-bacchic-scene-with-minotaur-8XYPC2-en/
    Harvard
    Picasso, Pablo (1933) Bacchic scene with minotaur. Available at: https://artsdot.com/cs/art/pablo-picasso-bacchic-scene-with-minotaur-8XYPC2-en/

    Zaměřte se pozorně

    Bacchic scene with minotaur — Pablo Picasso

    Zaměřte se na detail

    Odpovídejte vlastními slovy. Neexistují zde žádné špatné odpovědi – pouze odpovědi, které dokážete vysvětlit.

    1. Co vás zaujme jako první a proč?
    2. Které barvy nebo tvary vytvářejí atmosféru – a jaká to je atmosféra?
    3. Kolik tváří dokážete najít? ____ (v našem katalogu jich vidíme 3 — souhlasíte?)
    4. V našem katalogu je toto dílo zařazeno pod: nude figures, bacchic scene, minotaur myth. Souhlasíte? Co byste k němu přidali nebo co byste z něj odebrali?
    5. Vraťte se k dílu Guernica (1937), který jste v tomto průvodci viděli dříve. Uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, která je odlišná.

    Vaše odpověď

    Napište krátký odstavec o tomto uměleckém díle. Vycházejte při psaní z faktů uvedených v předchozích částech tohoto průvodce a ze svých předchozích odpovědí.

    Artový kvíz

    Bacchic scene with minotaur — Pablo Picasso

    Jak dobře znáte toto umělecké dílo?

    U každé z následujících 5 otázek zaškrtněte jednu odpověď. Každá má právě jednu správnou odpověď.

    1. 1. What is the primary subject depicted in Pablo Picasso’s ‘Bacchic Scene with Minotaur’?

      • A A depiction of a religious ceremony.
      • B A chaotic scene of nude figures engaged in a bacchanal (a wild celebration honoring Dionysus).
      • C A portrait of a classical Greek hero.
    2. 2. The ‘Bacchic Scene with Minotaur’ is part of which larger artistic project?

      • A Picasso's series of portraits of his family.
      • B The Vollard Suite, a collection of etchings depicting scenes from mythology and literature.
      • C A set of watercolors inspired by Japanese prints.
    3. 3. What artistic style is most closely associated with the ‘Bacchic Scene with Minotaur’?

      • A Impressionism
      • B Cubism
      • C Expressionism and German Expressionist prints.
    4. 4. According to the image description, what is a key characteristic of the artwork’s composition?

      • A A balanced and symmetrical arrangement.
      • B An overwhelmingly crowded scene with a strong diagonal flow.
      • C A minimalist design with sparse details.
    5. 5. In what year was ‘Bacchic Scene with Minotaur’ created?

      • A 1907
      • B 1933
      • C 1937

    Můj výsledek: ____ z 5

    Klíč k odpovědím – pro učitele

    Tato část začíná na nové vytištěné straně, takže ji lze z kopií jednoduše vynechat.

    1B · 2B · 3C · 4B · 5B

    Ověřte jakoukoli odpověď v katalogovém záznamu tohoto obrazu

    Otázky a odpovědi

    Kolik let bylo Pablo Picasso, když vzniklo dílo „Bacchic scene with minotaur“?

    Pablo Picasso vytvořil/a dílo „Bacchic scene with minotaur“ v возрасте 52 let. Umělec se narodil/a v 1881 a dílo je datováno na 1933.

    K jakému použití je doporučována tisková reprodukce díla „Bacchic scene with minotaur“?

    Doporučené využití tisku díla „Bacchic scene with minotaur“ je Statement.

    Jaká barevná paleta je použita v díle „Bacchic scene with minotaur“ od Pablo Picasso?

    Paleta díla „Bacchic scene with minotaur“ od Pablo Picasso je popsána jako Neutrals. Jde o stručný popis barevného zpracování tohoto díla.