Formát papíru

Průvodce studentskou tvorbou

The Bridge

Jméno Ročník Datum

Edwin Austin Abbey, The Bridge. Právo veřejné domény

Zásadní informace

Autor
Edwin Austin Abbey artsdot.com/cs/artists/edwin-austin-abbey_cs/
Datum vzniku díla
1852 – 1911
Pohyb
Romanticism Art that puts feeling, wildness and the power of nature above calm order and rules.

V kontextu

The Bridge — Edwin Austin Abbey

Kdy mohl být tento obraz vytvořen?

  1. 1850
  2. 1860
  3. 1870
  4. 1880
  5. 1890
  6. 1900
  7. 1910

Shaded: životopis Edwin Austin Abbey (1852–1911)

U tohoto záznamu není uvedeno přesné datum — vzhledem k délce života umělce a stylu díla, jaké desetiletí byste odhadli?

Podobná díla

Vyberte si jedno z výše uvedených děl: uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, ve které se liší.

Další díla, která se k tomuto hodí: artsdot.com/cs/art/similar/edwin-austin-abbey-the-bridge-8DP5TP-en/

Paleta barev

Určeno podle obrazu

    Hlavní barva

    Phthalo Green #20170e

    Uložená paleta

    • #20170E
    • #5A4329
    • #422B17
    • #B48C61
    Paleta
    Earthy Dominantní barevná rodina na obrázku.
    Název hlavní barvy
    Phthalo Green
    Sytost
    Monochromatic Jak nasycené a rozmanité barvy jsou, od jediného tlumeného odstínu až po mnoho jasných tónů.
    Kontrast
    Serene Jak moc se barvy v rámci obrazu liší v jasnosti a sytosti.
    Harmonie
    Unified Palette Jak dobře barvy spoluladí, od kontrastních až po plně harmonické.
    Jasnost
    Deep_shadow Jak moc je obraz celkově světlý nebo tmavý, od hlubokého stínu až po jasný světelný vrchol.
    Nasycení
    Subtle Color Jak čisté a syté jsou tyto barvy, od téměř šedých až po plně živé.

    Umělec a muzeum

    Umělec

    Edwin Austin Abbey

    Narozen v Filadelfie, Spojené království americké

    Edwin Austin Abbey - Významný americký ilustrátor a muralist

    Edwin Austin Abbey, narozený Filadelfie v roce 1852, byl významným americkým ilustrátorem a muralistou, který žil během tzv. zlatého věku ilustrace – období rychlého rozvoje tohoto umění a jeho rozšíření mezi širokou veřejnost. Jeho cesta začala formálním vzděláním na Filadelfské akademii výtvarných umění pod vedením Christiana Schussele, kde získal pevné technické základy, které následně sloužily při jeho plodném působení. Nicméně Abbeyovy rané ambice nezůstaly jen estetickou stránkou – již mladý muž se intenzivně zabýval dílem evropských mistrů, absorboval dramatický chiaro-oscuro a složitý detail umělců jako Adolfa Menzela a Daniela Vierge, spolu s jejich anglickými protějiznými. Tyto vlivy ovlivnily jeho charakteristický styl – mistrovské ovládnutí linie a stínu – a schopnost vyjadřovat příběh i v jednoduchých ilustracích. Jeho rané dílo dokázalo nejen technickou kvalitu, ale také rozvíjet narativní potenciál, který definoval jeho uměleckou cestu.

    Raný život a vzdělání

    Abbey se narodil Filadelfii 1. dubna 1852, jako syn obchodního brokera William Maxwell Abbeye a Margery Ann Kiple. Studoval umění již ve věku čtrnácti let, kdy získal lekce od místního portrétisty Isaaca L. Williamsa. Dva roky později vstoupil do nakladatelství Van Ingen & Snyder, kde působil jako pomocný kreslíř a absolvoval večerní kurzy na Filadelfské akademii výtvarných umění pod vedením Christiana Schussele. V roce 1870 se Abbey přestěhovala do New Yorku – centra amerického vydávání – aby získala práci ilustrátorem. Jeho učitel Schussele byl známým zastáncem šakespearských témat, což ovlivnilo jeho estetické cítění a zájem o evropské výtvarné tradice. Především však Abbey vyhledával inspiraci v dílech britonských impresionistů – zejména William Holmana Hunta, sira Johna Everett Millaisa a Dante Gabriela Rossettiho – přičemž nezískal jejich praktickou stránku. Jeho cílem bylo „zobrazit události tak, jak mohly skutečně nastat,“ což odlišovalo jeho přístup od estetických ambicí britonských impresionistů.

    Významná ilustrace a evropské vlivy

    Abbey získal rychlý úspěch jako ilustrátor již během svého mládí – publikoval své kresby ve Harper’s Weekly ještě před dvaceti lety, což okamžitě ukázalo jeho talent. Jeho práce byly silně ovlivňovány dílem evropských mistrů černobílého umění: Adolf Menzela a Daniela Vierge; stejně tak i anglickými umělci. Studoval jejich techniky a estetické principy, což výrazně rozšířilo jeho umělecké obzory. Jeho ilustrace byly využívány při vydávání knih významných spisovatelů – například Christmas Stories Charlese Dickensa (1875), Výběry z poezie Roberta Herricka (1882) a She Stoops to Conquer Oliviera Goldsmitha (1887). Jeho práce byly charakteristické kombinací realistického stylu s romantickou estetickou stránkou. Tento přístup odlišoval Abbeyho od jeho kolegů, kteří se zaměřovali především na věrné reprodukci obrazu.

    Škakespearské výtvarné dílo a královská akademie

    Abbeyův největší úspěch nastal v roce 1878, kdy byl vyslán Londýnem zaměstnavatelům za získání inspirace pro ilustrace básní Roberta Herricka – cestu podnikl předtím než se definitivně usadil ve Velké Británii roku 1883. Jeho návštěva Anglie byla transformativní; Abbey byl uchován krásami anglického kraje a umělecké komunity, což vedlo k jeho rozhodnutí věnovat život této země. Získal členství v Královské akademii roku 1898 – uznání jeho uměleckých schopností a prestiže. Jeho největší projekt nastal v roce 1896, kdy vytvořil ilustrace čtyřdílného vydání Komedií Shakespeare pro Harper & Brothers. Tento monumentální podnik prokázal nejen Abbeyho technickou kvalitu, ale také jeho hluboké porozumění šakespearské dramatické tvorbě a charakterizaci postav. Jeho ilustrace nezůstaly jen doprovodem textu; byly interpretací – rozšiřovaly hranice obrazu pomocí kombinace realismu a romantismu.

    Významné muraly a dědictví

    Abbey pokračoval ve své činnosti jako ilustrátor až do roku 1911, kdy zemřel náhle během práce na murálu pro státní kapitolu Pensylvánie v Harrisburgu – což neznamenalo konec jeho uměleckého působení. Jeho žena věnovala více než dva tisíce jeho obrazů Yale University Art Gallery – což svědčí o jeho významu pro americké umění a estetiku. Jeho dílo zůstává důkazem síly ilustrace a trvalého zájmu o vyprávění příběhu prostřednictvím uměleckých prostředků. Edwin Austin Abbey je nezapomenutelným představitelem zlatého věku ilustrace, který ovlivnil další generace umělců – jejichž cílem bylo kombinovat působivé narativní vyprávění s uměleckou kvalitou. Jeho muraly zůstávají významnými příklady pozdního 19. století amerického umění – dokazující jeho schopnost syntetizovat literární témata s monumentální krásou.

    Více informací zde

    Najděte si online

    QR kód odkazující na stránku ke stažení The Bridge

    artsdot.com/cs/art/download/edwin-austin-abbey-the-bridge-8DP5TP-en/

    Citace tohoto díla

    MLA
    Abbey, Edwin Austin. The Bridge. n.d., https://artsdot.com/cs/art/edwin-austin-abbey-the-bridge-8DP5TP-en/
    APA
    Abbey, Edwin Austin (n.d.). The Bridge [Painting]. https://artsdot.com/cs/art/edwin-austin-abbey-the-bridge-8DP5TP-en/
    Chicago
    Edwin Austin Abbey. The Bridge. n.d. https://artsdot.com/cs/art/edwin-austin-abbey-the-bridge-8DP5TP-en/
    Harvard
    Abbey, Edwin Austin (n.d.) The Bridge. Available at: https://artsdot.com/cs/art/edwin-austin-abbey-the-bridge-8DP5TP-en/

    Podívejte se pozorně

    The Bridge — Edwin Austin Abbey

    Pohlédněte blíž

    Odpovídejte vlastními slovy. Neexistují zde žádné špatné odpovědi – pouze odpovědi, které dokážete vysvětlit.

    1. Co vás zaujme jako první a proč?
    2. Které barvy nebo tvary vytvářejí atmosféru – a jaká to je atmosféra?
    3. Kolik tváří dokážete najít? ____ (náš katalog jich počítá 3 — souhlasíte?)
    4. Náš katalog řadí toto dílo pod: urban melancholy, jester figure, dusk cityscape. Souhlasíte? Co byste přidali nebo odebrali?
    5. Zhlédněte si znovu dílo 'Who Is Sylvia? What Is She, That All the Swains Commend Her?' (1900), které jste v tomto průvodci viděli dříve. Uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, která je odlišná.

    Vaše odpověď

    Napište krátký odstavec o tomto uměleckém díle. Využijte k tomu fakta z předchozích částí tohoto průvodce a své odpovědi uvedené výše.