Papír

Průvodce studentskou tvorbou

Neděle

Jméno Třída Datum

Edward Hopper, Neděle (1926), Phillips Collection. Reproduková pro ilustrační účely; veškerá práva jsou vyhrazena vlastníkem práv. Objevte toto plátno v pohyblivém světle: kresbu, skutečnou barvu pod lakem i čistý pigment

Fakta

Umělec
Edward Hopper artsdot.com/cs/artists/edward-hopper_cs/
Datum vzniku díla
1931 – 1967
Malováno
1926
Technika
Olej na plátně
Původní rozměry
86 x 74 cm
Pohyb
New Realism
Období
Modernismus
Koná se v
Phillips Collection artsdot.com/cs/museums/phillips-collection-washington-d-c_cs/
Artistic style
Realism with abstraction
Influences
American Impressionism
Notable elements or techniques
Precise brushwork; Light and shadow play
Subject or theme
Urban solitude

V kontextu

Neděle — Edward Hopper

Jak velké je?

Původní rozměry jsou 86 × 74 cm (výška × šířka), zde zobrazeno vedle dospělé osoby průměrné výšky.

Kdy bylo toto dílo namalováno?

  1. 1920
  2. 1930
  3. 1940
  4. 1950
  5. 1960

Horní řada: roky. Dolní řada: věk umělce na začátku a na konci každého období — 0 při narození, 36 při smrti.

Shaded: životopis Edward Hopper (1931–1967) ▲ toto dílo, 1926 každý obraz s datem vzniku, dekáda po dekádě

První díla: až do 1947 Hlavní období tvůrčí činnosti: 1947–1960 Pozdní díla: od 1960

Tyto tři pásma rozdělují díla s uvedeným datem na první čtvrtinu, prostřední polovinu a poslední čtvrtinu. Nejedná se o kompletní tvorbu daného umělce: úzká pásma mohou představovat spíše mezery v záznamech než období nečinnosti. Ty samé roky, v nichž se odehrává život umělce

Porovnat s

Vyberte si jedno z výše uvedených děl: uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, ve které se liší.

Další díla, která se k tomuto hodí: artsdot.com/cs/art/similar/edward-hopper-nedele-8BWPDS-cs/

Barvy

Určeno podle obrazu

    Hlavní barva

    Khaki #e5cb8a

    Katalogizovaná paleta

    • #E5CB8A
    • #675436
    • #211E16
    • #9D8559

    Tyto barvy v rámci celé umělecké palety Najděte další obrazy podle barvy

    Paleta
    Zemité tóny Dominantní barevná rodina na obrázku.
    Název hlavní barvy
    Khaki
    Intenzita
    Živobylé Jak nasycené a rozmanité barvy jsou, od jediného tlumeného odstínu až po mnoho jasných tónů.
    Kontrast
    Prohlášení Míra rozdílů v jasnosti a sytosti barev v rámci celého obrazu.
    Harmonie
    Jednotná paleta Jak dobře barvy spolu ladí, od kontrastních až po plně harmonické.
    Jasnost
    Vyvážená Jak moc je obraz celkově světlý nebo tmavý, od hlubokého stínu až po jasný světelný vrchol.
    Nasycení
    Vyvážená jemnost Jak čisté a syté jsou tyto barvy, od téměř šedých až po plně živé.

    Kde na světě se na tento obraz dívají lidé?

    • méně než 1%
    • 1–3%
    • 3–8%
    • 8–20%
    • 20% a více
    Podíl návštěvníků, kteří si tento obraz prohlédli za posledních dvanáct měsíců — celkem 19 zemí. Zdroj těchto údajů

    Deset nejvýznamnějších zemí

    1. 1 Itálie 37,9%2 200 visits
    2. 2 Brazílie 8,6%500 visits
    3. 3 Francie 8,6%500 visits
    4. 4 Spojené státy americké 6,9%400 visits
    5. 5 Česko 5,2%300 visits
    6. 6 Chile 3,4%200 visits
    7. 7 Čína 3,4%200 visits
    8. 8 Španělsko 3,4%200 visits
    9. 9 Japonsko 3,4%200 visits
    10. 10 Peru 3,4%200 visits
    11. · 9 dalších zemí 15,8%900 visits

    Najděte na mapě tři nejtmavší země. Nachází se v některé z nich muzeum, které toto malířské dílo uchovává? Napište jeden důvod, proč by se na něj mohli dívat lidé z dalekých krajin.

    Top 20 nejvíce prohlížených děl umělce Edward Hopper

    1. 1 Nocní ptáci, Art Institute of Chicago, Chica, 1942 14,3%27 700 visits
    2. 2 Automat, 1927 7,5%14 600 visits
    3. 3 Gas, 1940 6,1%11 900 visits
    4. 4 Neděle, 1926 tento obraz 5,5%10 600 visits
    5. 5 Lidé ve slunci, 1960 4,6%9 000 visits
    6. 6 Čep Suej, 1929 4,3%8 400 visits
    7. 7 Sluneční světlo v kafetérii, 1958 3,5%6 700 visits
    8. 8 Office at Night, 1940 3,2%6 200 visits
    9. 9 Léto, 1943 2,9%5 700 visits
    10. 10 Rooms by the Sea, 1951 2,2%4 300 visits
    11. 11 Eleven AM 2,0%3 900 visits
    12. 12 Rooms By The Sea, 1951 2,0%3 800 visits
    13. 13 Morning Sun, 1952 1,8%3 500 visits
    14. 14 Pokojí pro Turisty, 1945 1,5%3 000 visits
    15. 15 Room in Brooklyn, 1932 1,4%2 800 visits
    16. 16 Cape Cod Morning, 1950 1,3%2 600 visits
    17. 17 Lighthouse HIll, 1927 1,0%2 000 visits
    18. 18 New York Movie, 1939 0,9%1 700 visits
    19. 19 Circle Theatre 0,9%1 700 visits
    20. 20 Hotel Lobby, 1943 0,8%1 600 visits

    Tyto práce společně si nárokují 67,7% veškeré pozornosti, kterou obrazy tohoto umělce obdržely za posledních dvanáct měsíců. Katalog obsahuje 366 děl tohoto umělce, z nichž 229 byla prohlédnuta alespoň jednou. This painting ranks 4 of them, with 5,5% of that attention (10 600 visits). Stále stejné, měsíc po měsíci

    Sloupce měří pozornost, nikoliv kvalitu. Vyberte dílo na vrcholu a toto: uveďte jednu věc, která by mohla způsobit, že si obraz získá slávu mimo to, jak je vymalovaný.

    O tomto uměleckém díle

    Neděle — Edward Hopper

    Podstata městské osamělosti

    Dílo „Neděle“ od Edwarda Hoppera zachycuje klid a introspekci městské scény, která se odehrává v čase, jenž připomíná nedělní quite. Obraz zobrazuje osamělého muže sedícího na dřevěné lavičce před zavřenými obchodními okny, což vyvolává pocit samoty a zamyšlení, který je pro Hopperovo dílo tak charakteristický. Toto dílo představuje mistrovské zkoumání lidské existence, zasazené do pozadí Ameriky počátku 20. století.

    Mistrovské dílo nového realismu

    Vytvořená v roce 1926, „Neděle“ je dokonalým příkladem signature stylu Edwarda Hoppera v rámci hnutí nového realismu. Kompozice je vyvážená, a přesto mírně posunutá od středu, čímž okamžitě upoutává pozornost diváka k osamělé postavě uprostřed jinak prázdné městské krajiny. Hopperovo využití tlumených zemních odstínů – hnědé, šedé a béžové – je přerušeno jemnými akcenty barev, jako jsou červené dveře na levé straně obrazu nebo světle modrá košile muže. Tato střídmá paleta prohlubuje melancholickou náladu a vytváří silnou emocionální rezonanci.

    Technická brilance

    Hopperova technika v díle „Neděle“ je definována precizním tahem štětce, který propojuje realismus s nádechem abstrakce. Vertikální linie budov a okenních rámů vytvářejí pocit struktury a řádu, zatímco horizontální linie lavičky a obchodních výloh dodávají scéně stabilitu a nehybnost. Hra světla a stínu, zejména přirozené osvětlení ranního nebo pozdní odpolední slunce, dodává obrazu hloubku a rozměr, čímž diváka zcela pohltí do tohoto tichého okamžiku.

    Historický kontext

    „Neděle“ byla namalována v období významných sociálních a ekonomických změn v Americe. Léta 20. let byla svědkem raných dopadů Velké hospodářské krize a Hopperovo dílo odráží tehdejší národní úzkost i deziluzi. Přibité okenní tabule a prázdné ulice symbolizují opuštěnost a plynutí času, zatímco osamělá postava představuje esenciální izolaci jednotlivce v rychle se měnícím světě.

    Symbolismus a emocionální dopad

    Témata samoty a městské izolace tvoří jádro Hopperova celého tvorby. Muž sedící sám na lavičce může představovat hlubokou kontemplaci nebo jen tiché okamžiky každodenního života. Prudký kontrast mezi osamělou postavou a prázdným městským prostředím vytváří výrazný vizuální dopad, který vyvolává pocity nehybnosti a pustiny. Navzdory svému vážnému tónu však „Neděle“ zve diváky k zamyšlení nad krásou a komplexností obyčejných okamžiků.

    Proč si toto dílo oblubují sběratelé i designéři

    Pro milovníky umění a sběratele je „Neděle“ poutavým doplňkem každé sbírky, který nabízí nahlédnutí do introspektivního světa Edwarda Hoppera. Jeho nadčasová témata a mistrovská technika z něj činí cenný kus, který překračuje módní trendy. Interiéroví designéři si docení toho, jak tento obraz může prostoru dodat hloubku a charakter, čímž vytvoří ohnisko, které podněcuje k rozhovoru i zamyšlení.

    Přineste toto mistrovské dílo do svého domova

    Pořiďte si vysoce kvalitní reprodukci „Neděle“ a vneste tichou eleganci Edwardova Hopperova díla do svého domova či kanceláře. Ať už jste nadšenec do umění, sběratel nebo interiérový designér, tento kus obohatí váš prostor svou bohatou historií, emocionální hloubkou a technickou brilancí. Zažijte nesmrtelnou sílu Hopperovy vize a nechte „Neděli“, aby do vašeho okolí vnesla pocit klidu a zamyšlení.

    Umělec a muzeum

    Autor

    Edward Hopper

    Narozen(a) v Nyack, Spojené státy americké

    A Solitude Observed: The Life and Art of Edward Hopper

    Edward Hopper, jméno neodmyslitelně spojené s klidovou melancholií a subtilní atmosférou 20. století amerického života, nebyl jen malíř scén; byl básník světla a stínu, kronikář moderního osamělosti. Narodil se v Nyacku, New Yorku, v roce 1882, jako syn zavedené rodiny s holandskými kořeny, jeho rané roky poskytly stabilní prostředí, které podpořilo jeho umělecké sklony. Od dětích skic, pečlivě datovaných a podepsaných, bylo patrné, že ostrá pozorování a vrozený talent pro kreslení byly centrální součástí jeho bytosti. Ačkoli byl počátečními pokyny rodičů k komerčnímu ilustrování – pragmatickému návrhu, který zohledňoval jejich očekávání – Hopperovy ambice směřovaly k umění, což ho vedlo na New Yorkskou školu umění, kde studoval pod vedením Williama Merritt Chase a Roberta Henriho. Tyto formativní roky ne jenom vštěpily technickou zručnost, ale také ocenění realismu a závazek k zobrazování světa tak, jak ho viděl – nezfalšovaného a upřímného. Texty Ralfa Waldodora Emersona hluboce rezonovaly s Hopperem, posilujíc jeho individualistický smysl a ostré pozorování – vlastnosti, které se staly charakteristickými rysy jeho umělecké vize. Raná cestování do Paříže vystavila Hopperovi impresionismus, ale rychle se od něj odlišil svými mihotavými štětinami, utvářejíc svou vlastní jedinečnou cestu.

    Finding His Voice: Realism and the American Scene

    Hopperova umělecká cesta nebyla okamžitá ani snadná. Závazně se snažil objevit svůj vyjádřivý hlas, experimentoval s různými styly, než se usadil v realismu, který definoval jeho kariéru. Nebylo to pouhé zobrazení reality; bylo to destilace její podstaty, odstraňování nadbytečných detailů k odhalení hlubších emocionálních pravd. Jeho obrazy začaly soustředit na každodenní scény – domy, restaurace, kanceláře, hotelové pokoje – nabité pocitem klidu a často osamělosti. Vlastnil mimořádnou schopnost zachytávat psychologické stavy svých subjektů, naznačující příběhy bez explicitního vyjádření. Přesné zobrazení světla a stínu se stal klíčovým prvkem, ne jenom jako popisných prvků, ale i jako emocionálních vodítek, vytvářející atmosféry, které byly zároveň fascinující a znepokojivé. House by the Railroad (1925), raný mistrovský kousek, ukazuje tento přístup – zdánlivě jednoduchá kompozice vyzařuje hluboký pocit izolace a tajemství. Hopperova grafika, často opomíjená, probíhala paralelně s malbou, sdílejíc podobné témata a stylistické prvky, což dokazuje jeho mistrovství v různých médiích. Nebyl zájem o rozsáhlé historické příběhy nebo alegorickou symboliku; soustředil se na každodenní život, zvedl ho k obrazu světa pomocí pečlivého pozorování a emocionálního rezonance. Jeho manželka, Josephine Nivison Hopper, hraje klíčovou roli nejen jako jeho věrný společník, ale také jako častá modelka, přispívající k charakterizaci jeho ženských postav.

    Iconic Visions: Nighthawks and Beyond

    Ačkoli se Hopperova kariéra vyvíjela postupně, určité díla catapultovala ho k širokému uznání. Nighthawks (1942), pravděpodobně jeho nejznámější obraz, okamžitě se stal ikonou americké kultury. Pozdní noční restaurace, osvětlená ostrým fluorescenčním světlem, dokonale zachycuje alienation a anonymitu moderního městského života – hluboký komentář lidské existence. Postavy v obraze jsou ztraceny ve svých vlastních myšlenkách, odpojené od sebe navzdory své blízkosti—zajímavá ukázka lidské podstaty. Gas (1940), s jeho působivým zobrazením čerpací stanice na silnici, demonstruje Hopperovu fascinaci americkým krajem a rozvíjející se automobilovou kulturou. Další významné díla, jako *Automat, Office in a Small City a Summertime* nabízejí každý jedinečný pohled do složitostí 20. století americké společnosti. Tyto obrazy nebyly jenom zobrazení míst; byly to průzkumy nálady, psychologie a jemných dramatických dějů, které se odehrávají v každodenních prostředích. Jeho dílo má nezměrný vliv na pozdější umělce. Jeho jedinečný styl inspiroval nespočet malířů, včetně Pierreho Sanforda Rossa, a pokračuje v rezonovat s moderními umělci, kteří se snaží zachytit podstatu lidského zážitku. Jeho obrazy zůstávají vyhledávané sběrateli a jsou vystavovány ve významných muzeích po celém světě, posilujíc jeho místo jako klíčové postavy v americkém umění. Více než jen umělec byl Edward Hopper vizuální filozof, který nabízel hluboké poznatky o lidské existenci prostřednictvím mistrovského použití světla, stínu a kompozice.

    Themes and Legacy: A Lasting Influence

    Řada opakujících se témat proniká Hopperovým dílem. Osamělost je možná nejvýraznější—pocit izolace, který zažívají jednotlivci i v davu. Zkoumal americký krajinu, jak venkovskou, tak městskou, často zdůrazňoval její tvrdost a prázdnotu. Jeho dílo se zabývá psychologickým realismem, prozkoumává vnitřní životy svých subjektů s citlivostí, která přesahuje pouhé zobrazení. Existuje i podtón nostalgie za jednodušší minulostí, juxtapozice s uvědoměním si složitostí a obav moderního života. Hopperův vliv na pozdější umělce je nepopiratelný. Jeho jedinečný styl inspiroval nespočet malířů a pokračuje v rezonovat s moderními umělci, kteří se snaží zachytit podstatu lidského zážitku. Jeho obrazy zůstávají vyhledávané sběrateli a jsou vystavovány ve významných muzeích po celém světě, posilujíc jeho místo jako klíčové postavy v americkém umění. Jeho dílo pokračuje v fascinaci diváků, protože se dotýká univerzálních témat osamělosti, izolace a hledání smyslu v rychle se měnícím světě. Jeho obrazy se staly ikonickými reprezentacemi americké kultury, často používanými k symbolizaci obav a aspirací 20. století—a nadále. Hopperův estetický styl má hluboký dopad na filmaře (jako Alfred Hitchcock) a spisovatele, inspiroval nespočet děl, která zkoumají podobná témata alienation a psychologické napětí.

    Jeho dědictví nespočívá jenom v kráse jeho obrazů, ale také v jejich trvalé schopnosti vyvolávat myšlenky, evokovat emoce a připomenout nám klidovou izolaci, která často definuje naše životy.

    Hopperovo dílo pokračuje v fascinaci diváků, protože se dotýká univerzálních témat osamělosti, izolace a hledání smyslu v rychle se měnícím světě.

    Jeho obrazy se staly ikonickými reprezentacemi americké kultury, často používanými k symbolizaci obav a aspirací 20. století—a nadále.

    Hopperův estetický styl má hluboký dopad na pozdější filmaře (jako Alfred Hitchcock) a spisovatele, inspiroval nespočet děl, která zkoumají podobná témata alienation a psychologické napětí.

    Muzeum

    Phillips Collection

    Vystaveno v Washington, D.C., Spojené státy americké

    A Sanctuary of Modern Vision: The Phillips Collection

    Nestled within Washington D.C.’s elegant Dupont Circle neighborhood lies a truly special place—The Phillips Collection, an institution that began not as a grand public museum but as the passionate private gallery of Duncan and Marjorie Phillips. From 1921 onward, their home blossomed into a haven for artistic innovation, defying the prevailing tastes of the time and establishing a unique approach to art appreciation. It’s a space where you don't simply observe art; you experience it, enveloped in an atmosphere that fosters contemplation and genuine connection.

    Duncan Phillips, a man with a surprising background as a steel heir, possessed a deep-seated belief in the interconnectedness of artistic movements across generations. He wasn’t merely assembling a collection; he was actively cultivating a dialogue—a conversation between masters of the past and the emerging voices of modernism. This philosophy permeated every aspect of his choices, shaping not only what art found its way into the gallery but also the very spirit of the museum itself – an invitation to explore the echoes of emotion and technique that resonate across time.

    Masterpieces in Dialogue: A Collection That Speaks

    The heart of The Phillips Collection beats with a remarkable collection, carefully curated not just for its aesthetic value but for the conversations it sparks. At the forefront is Pierre-Auguste Renoir’s Luncheon of the Boating Party, an exuberant depiction of Parisian leisure that perfectly encapsulates the joy and fleeting beauty characteristic of Impressionism. It's more than just a beautiful painting; it’s an invitation to step back in time, to feel the warmth of the sun on your skin and hear the lively murmur of friends enjoying a summer afternoon.

    However, The Phillips Collection is far from resting on its laurels. Its collection boasts an extraordinary grouping of Vincent van Gogh canvases, including Fisherman's Wife on the Beach, a poignant portrayal of everyday life imbued with the artist’s raw emotional intensity. The bold brushstrokes and vibrant hues are immediately arresting, revealing Van Gogh’s unique ability to capture both the beauty and the struggle within the human experience. Furthermore, the museum champions the work of Henri Matisse, showcasing his liberation from strict representational accuracy in favor of pure visual impact – a testament to the Fauvist movement's revolutionary approach to color and form.

    Beyond these iconic figures, The Phillips Collection proudly showcases American modernists like Winslow Homer and James McNeill Whistler. These artists, often overlooked by mainstream art circles, contributed significantly to the burgeoning artistic landscape of early 20th-century America. The deliberate juxtaposition of styles – the classical grace of Renoir alongside Van Gogh’s turbulent energy or Matisse’s audacious color – is a defining characteristic of the museum's curatorial strategy, reflecting Duncan Phillips’s unwavering belief in the continuous evolution of art and its enduring influence.

    A Legacy of Pioneering Exhibitions

    The Phillips Collection wasn’t content to simply display established masters; it actively sought out and championed artists who were pushing the boundaries of artistic expression. Throughout its history, the museum hosted groundbreaking exhibitions that challenged conventional thinking and expanded the horizons of art itself.

    A particularly significant moment in the museum's history was the rediscovery of Louis Michel Eilshemius in the 1930s – an American artist whose singular vision had been largely ignored by the mainstream. Duncan Phillips recognized Eilshemius’s extraordinary talent, bringing his work to a wider audience and firmly establishing his place within American art history. These exhibitions weren't merely displays; they were catalysts for critical debate, shaping the trajectory of modern art in America.

    An Intimate Encounter: What Makes The Phillips Unique

    What truly distinguishes The Phillips Collection from other museums is its unwavering commitment to creating an intimate and immersive experience for visitors. Unlike sprawling institutions that can feel overwhelming, The Phillips offers a sanctuary—a space designed for quiet contemplation and personal engagement with art. The architecture itself contributes to this feeling; the original Georgian Revival residence, thoughtfully expanded over the years, retains a sense of warmth and intimacy, a deliberate contrast to the imposing scale often associated with major museums.

    The carefully curated exhibitions prioritize artistic nuance and emotional resonance, encouraging viewers to linger before a painting, allowing its colors and textures to wash over them. It’s a place where you can lose yourself in the subtle details of a sculpture or simply feel the spirit of the artwork. This commitment extends beyond the physical space; it permeates every aspect of the museum's operations, from the knowledgeable staff who are passionate about sharing their expertise to the thoughtfully designed educational programs that cater to audiences of all ages and backgrounds.

    The Phillips Collection isn’t just a place to see art; it’s a place to feel it—a space where beauty inspires reflection, expands horizons, and fosters a deep connection with the creative spirit that animates each masterpiece. It remains a beacon of artistic excellence, a testament to Duncan and Marjorie Phillips's vision, and a cherished destination for art lovers around the world.

    Kde si přečíst více informací

    Najděte si online

    QR kód odkazující na stránku ke stažení Neděle

    artsdot.com/cs/art/download/edward-hopper-nedele-8BWPDS-cs/

    Jak citovat toto dílo

    MLA
    Hopper, Edward. Neděle. 1926, Phillips Collection. https://artsdot.com/cs/art/edward-hopper-nedele-8BWPDS-cs/
    APA
    Hopper, Edward (1926). Neděle [Painting]. Phillips Collection. https://artsdot.com/cs/art/edward-hopper-nedele-8BWPDS-cs/
    Chicago
    Edward Hopper. Neděle. 1926. Phillips Collection. https://artsdot.com/cs/art/edward-hopper-nedele-8BWPDS-cs/
    Harvard
    Hopper, Edward (1926) Neděle. Phillips Collection. Available at: https://artsdot.com/cs/art/edward-hopper-nedele-8BWPDS-cs/

    Zaměřte se pozorně

    Neděle — Edward Hopper

    Zaměřte se na detail

    Odpovídejte vlastními slovy. Neexistují zde žádné špatné odpovědi – pouze odpovědi, které dokážete vysvětlit.

    1. Co vás zaujme jako první a proč?
    2. Které barvy nebo tvary vytvářejí atmosféru – a jaká to je atmosféra?
    3. Kolik tváří dokážete najít? ____ (v našem katalogu jich vidíme 1 — souhlasíte?)
    4. V našem katalogu je toto dílo zařazeno pod: urban landscape, solitude, american art. Souhlasíte? Co byste k němu přidali nebo co byste z něj odebrali?
    5. Vraťte se k dílu Nocní ptáci, Art Institute of Chicago, Chica (1942), který jste v tomto průvodci viděli dříve. Uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, která je odlišná.

    Vaše odpověď

    Napište krátký odstavec o tomto uměleckém díle. Vycházejte při psaní z faktů uvedených v předchozích částech tohoto průvodce a ze svých předchozích odpovědí.

    Artový kvíz

    Neděle — Edward Hopper

    Jak dobře znáte toto umělecké dílo?

    U každé z následujících 5 otázek zaškrtněte jednu odpověď. Každá má právě jednu správnou odpověď.

    1. 1. Jaký styl umění nejlépe vystihuje obraz "Neděle" od Edwarda Hoppera?

      • A Impresionismus
      • B Novorealismus
      • C Kubismus
    2. 2. Jaká je hlavní atmosféra, kterou obraz "Neděle" vyvolává?

      • A Radost a oslavu
      • B Samotu a zamyšlenost
      • C Energie a dynamiku
    3. 3. Jaké barvy převládají v barevné paletě obrazu "Neděle"?

      • A Jasné a syté barvy
      • B Ztlumené zemité tóny
      • C Kontrastní teplé a studené barvy
    4. 4. Co symbolizují zavřené obchody na pozadí obrazu "Neděle"?

      • A Prosperitu a obchodní aktivitu
      • B Opuštění a plynutí času
      • C Přípravy na nedělní trhy
    5. 5. V jakém historickém kontextu byl obraz "Neděle" vytvořen?

      • A Během zlatého věku Ameriky
      • B V období Velké hospodářské krize
      • C Po druhé světové válce

    Můj výsledek: ____ z 5

    Klíč k odpovědím – pro učitele

    Tato část začíná na nové vytištěné straně, takže ji lze z kopií jednoduše vynechat.

    1B · 2B · 3B · 4B · 5B

    Ověřte jakoukoli odpověď v katalogovém záznamu tohoto obrazu

    Otázky a odpovědi

    Kdo vytvořil dílo "Neděle" a v jakém roce?

    Edward Hopper vytvořil/a „Neděle“ v roce 1926.

    Patří „Neděle“ od Edward Hopper do volného tisku?

    Stav autorských práv pro dílo „Neděle“ od Edward Hopper: toto dílo spadá do stále chráněno autorským právem. To určuje, zda lze volně vytvářet reprodukce tohoto obrazu.

    Jakou barevnou harmonii představuje dílo „Neděle“ od Edward Hopper?

    Barvy díla „Neděle“ od Edward Hopper vykazují Jednotná paleta harmonii. Harmonie popisuje vzájemný vztah barev k sobě navzájem.