Formát papíru

Průvodce studentskou tvorbou

Self-portrait with cigarette

Jméno Ročník Datum

Edvard Munch, Self-portrait with cigarette (1908). Právo veřejné domény

Zásadní informace

Autor
Edvard Munch artsdot.com/cs/artists/edvard-munch_cs/
Datum vzniku díla
1863 – 1944
Malováno
1908
Medium
Acrylic On Canvas
Pohyb
Expressionism Colour and shape deliberately distorted so the picture shows an emotion rather than a likeness.
Artistic style
Symbolist
Influences
Rembrandt
Notable elements or techniques
Gestural lines; Dramatic lighting
Subject or theme
Introspection; Anxiety

V kontextu

Self-portrait with cigarette — Edvard Munch

Kdy bylo toto dílo vytvořeno?

  1. 1860
  2. 1870
  3. 1880
  4. 1890
  5. 1900
  6. 1910
  7. 1920
  8. 1930
  9. 1940

Shaded: životopis Edvard Munch (1863–1944) ▲ toto dílo, 1908

Podobná díla

Vyberte si jedno z výše uvedených děl: uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, ve které se liší.

Další díla, která se k tomuto hodí: artsdot.com/cs/art/similar/edvard-munch-self-portrait-with-cigarette-6WHKD4-en/

Paleta barev

Určeno podle obrazu

    Hlavní barva

    Gray #979197

    Uložená paleta

    • #979197
    • #605B60
    • #CCC5CE
    • #2E292C
    Paleta
    Neutrals Dominantní barevná rodina na obrázku.
    Název hlavní barvy
    Gray
    Sytost
    Monochromatic Jak nasycené a rozmanité barvy jsou, od jediného tlumeného odstínu až po mnoho jasných tónů.
    Kontrast
    Statement Jak moc se barvy v rámci obrazu liší v jasnosti a sytosti.
    Harmonie
    Unified Palette Jak dobře barvy spoluladí, od kontrastních až po plně harmonické.
    Jasnost
    Brilliant Jak moc je obraz celkově světlý nebo tmavý, od hlubokého stínu až po jasný světelný vrchol.
    Nasycení
    Muted Jak čisté a syté jsou tyto barvy, od téměř šedých až po plně živé.

    O tomto uměleckém díle

    Self-portrait with cigarette — Edvard Munch

    A Window into Munch’s Soul: Decoding ‘Self-Portrait with Cigarette’

    Edvard Munch, a titan of modern art, bequeathed to us not merely images but visceral explorations of the human condition. Born in 1863 amidst the melancholic landscapes of Norway, Munch's artistic legacy rests firmly upon canvases imbued with an unsettling honesty—a willingness to confront anxieties and grapple with mortality head-on. His magnum opus, ‘The Scream,’ solidified his reputation as a prophet of psychological unease, yet ‘Self-Portrait with Cigarette’ (1895), painted during a period of profound personal turmoil, offers an equally compelling glimpse into the artist's inner world—a self-examination rendered in charcoal and graphite that continues to resonate powerfully today.

    Expressionist Roots: Beyond Realistic Representation

    Self-Portrait with Cigarette’ exemplifies Expressionism, a movement born from the crucible of late 19th-century Europe. Rejecting Impressionistic pursuit of fleeting beauty, Expressionists sought to convey subjective experience—the raw emotion underlying every moment. Munch achieved this feat not through meticulous detail but through deliberate distortion and bold color choices (though absent here due to its monochrome execution). Thick, gestural lines dominate the composition, mirroring the artist’s agitated state of mind and rejecting the conventions of academic art. This stylistic decision wasn't merely aesthetic; it was a conscious rebellion against societal norms and an assertion of artistic freedom—a desire to communicate feeling above all else.

    Symbolism Woven into Charcoal Strokes

    The artwork’s visual language is laden with symbolism, reflecting Munch’s preoccupation with existential themes. The cigarette itself serves as a potent emblem: representing both physical decay – mirroring the pervasive fear of illness and death – and a deliberate rejection of bourgeois morality. Munch's gaze directly confronts the viewer, fostering an unsettling intimacy that underscores the vulnerability inherent in confronting one’s own demons. The muted blue background amplifies this mood of detachment, creating an atmosphere reminiscent of Rembrandt’s masterful use of chiaroscuro—a technique designed to heighten dramatic effect and illuminate psychological states.

    A Dialogue with Artistic Giants: Rembrandt's Influence

    Munch’s compositional choices echo the stylistic innovations championed by Rembrandt van Rijn, a Dutch Baroque painter who prioritized emotional impact over photographic accuracy. Like Rembrandt, Munch utilizes dramatic lighting – specifically, illumination from below – to sculpt his face and hand against the dark backdrop, drawing attention to these focal points and emphasizing their expressive qualities. This deliberate manipulation of light serves as a testament to Munch’s erudition and his engagement with the artistic heritage of his time—a recognition that true art transcends mere imitation and strives for profound emotional resonance.

    Legacy: An Image That Still Screams

    Self-Portrait with Cigarette’ stands as more than just a beautifully executed drawing; it's an enduring symbol of psychological vulnerability and artistic courage. Its influence extends far beyond the Expressionist movement, inspiring artists across generations to explore the complexities of human emotion through unconventional techniques and daring stylistic choices. Today, reproductions of this artwork continue to captivate audiences worldwide—a testament to Munch’s ability to distill profound existential anxieties into a single, unforgettable image—a visual echo of ‘The Scream,’ reminding us that art can illuminate the darkest recesses of our inner selves.

    Umělec a muzeum

    Umělec

    Edvard Munch

    Narozen v Løten, Norsko

    Život v stínu: Svět Edvarda Muncha

    Edvard Munch, narozený roku 1863 v drsné krajině Norska, se stal umělcem ztělesňujícím úzkost a emocionální rozpolcenost moderní doby. Jeho život byl hluboce poznamenán ztrátou a všudypřítomnou melancholií, která sloužila jako pramen jeho silně expresivního umění. Dětství zastíněné brzkými úmrtími matky a sestry – oběti tuberkulózy – v něm probudilo děsivé zaujetí smrtelností, nemocemi a křehkostí lidské existence. Tyto zážitky nebyly pouhými biografickými detaily; staly se jádrem jeho umělecké vize, podněcovaly neúnavné zkoumání vnitřního světa strachu, smutku a touhy. Přísná náboženská víra otce a vlastní boj s duševní nemocí dále přispívaly k pocitu úzkosti, který prostupoval Munchovým světem a formoval nejen jeho osobní život, ale i symbolický jazyk jeho obrazů. Netvořil pouhé scény; externalizoval vnitřní stav, překládal psychickou tísň do vizuální podoby.

    Zrození exprese: Vlivy a umělecký vývoj

    Munchova umělecká cesta začala formálním studiem na Královské škole umění a designu v Kristianii (Oslo), ale skutečný zápal jeho kreativity zažehl kontakt s bohémskými kruhy a nihilistickou filozofií Hanse Jægera. Jæger Muncha povzbuzoval, aby opustil konvenční akademické styly a ponořil se do hlubin vlastní subjektivní zkušenosti, konceptu, který nazval „malbou duše“. Tento zásadní posun znamenal počátek Munchova osobitého stylu – charakterizovaného syrovými emocemi, zkreslenými formami a odmítnutím naturalistické reprezentace. Jeho cesty do Paříže v 90. letech 19. století ho vystavily rozvíjejícímu se postimpresionistickému hnutí, kde absorboval vlivy umělců jako Paul Gauguin, Vincent van Gogh a Henri de Toulouse-Lautrec. Odvážné použití barev, expresivní štětcování a psychická intenzita těchto mistrů silně rezonovaly s Munchovými vlastními uměleckými sklony. Nenapodoboval jejich techniky; syntetizoval je do něčeho jedinečného – vizuálního jazyka schopného vyjádřit nejhlubší a znepokojivé lidské emoce. Jeho pobyt v Berlíně byl také klíčový, přivedl ho do kontaktu s dramatikem Augustem Strindbergem, jehož zkoumání psychologických témat dále podněcovalo Munchovy umělecké snahy.

    Ikonické vize: Hlavní díla a jejich symbolický význam

    Munchovo dílo je osídleno obrazy, které se hluboce zakořenily ve společném vědomí. The Scream, možná jeho nejznámější práce, přesahuje status obrazu a stává se univerzálním symbolem existenční úzkosti. Vířící, ohnivá krajina a zkroucená tvář postavy ztělesňují prvotní křik proti lhostejnosti vesmíru. Madonna, kontroverzní a hluboce osobní dílo, s neklidnou upřímností zkoumá témata sexuality, mateřství a smrtelnosti. Opakující se motivy jako The Sick Child – inspirované ztrátou jeho sestry Sophie – slouží jako silné připomínky Munchova dětství trauma a všudypřítomného stínu smrti. Melancholy I & II, mocná zobrazení hlubokého smutku a izolace, odhalují zranitelnost, která je zároveň hluboce osobní i univerzálně srozumitelná. Tato díla nejsou pouhými reprezentacemi vnější reality; jsou okny do duše umělce, nabízející divákům nekompromisní pohled do nejtemnějších zákoutí lidské psychiky. Munch se nesnažil vytvářet krásné obrazy; usiloval o sdělení pravdy – i když byla bolestivá a znepokojující.

    Trvalý odkaz: Historický význam a trvající vliv

    Munchův přínos modernímu umění je neocenitelný. Zůstává klíčovou postavou ve vývoji expresionismu, připravil cestu umělcům, kteří upřednostňovali subjektivní emoce před objektivní reprezentací. Jeho nekompromisní zkoumání univerzálních lidských zkušeností – lásky, ztráty, úzkosti a smrti – dodnes rezonuje s publikem a upevňuje jeho postavení jako jednoho z nejvlivnějších a trvalých umělců v dějinách umění. Jeho dílo hluboce ovlivnilo následující generace umělců, ovlivnilo hnutí jako německý expresionismus a další. Odvážil se čelit temnější stránce lidské existence, zpochybnil konvenční představy o kráse a umělecké reprezentaci. I po dosažení slávy a uznání – vyvrchulícím založením Munchova muzea v Oslu – jeho osobní život zůstal turbulentní, poznamenaný obdobími duševní nestability a izolace. Přesto i přes to pokračoval ve tvoření a zanechal dílo, které neustále provokuje, vyzývá a inspiruje. Munchův odkaz nespočívá jen v samotných obrazech; spočívá v odvaze čelit složitosti lidské existence a překládat tyto zkušenosti do umění, které oslovuje nejhlubší části našeho bytí.

    Více informací zde

    Najděte si online

    QR kód odkazující na stránku ke stažení Self-portrait with cigarette

    artsdot.com/cs/art/download/edvard-munch-self-portrait-with-cigarette-6WHKD4-en/

    Citace tohoto díla

    MLA
    Munch, Edvard. Self-portrait with cigarette. 1908, https://artsdot.com/cs/art/edvard-munch-self-portrait-with-cigarette-6WHKD4-en/
    APA
    Munch, Edvard (1908). Self-portrait with cigarette [Painting]. https://artsdot.com/cs/art/edvard-munch-self-portrait-with-cigarette-6WHKD4-en/
    Chicago
    Edvard Munch. Self-portrait with cigarette. 1908. https://artsdot.com/cs/art/edvard-munch-self-portrait-with-cigarette-6WHKD4-en/
    Harvard
    Munch, Edvard (1908) Self-portrait with cigarette. Available at: https://artsdot.com/cs/art/edvard-munch-self-portrait-with-cigarette-6WHKD4-en/

    Podívejte se pozorně

    Self-portrait with cigarette — Edvard Munch

    Pohlédněte blíž

    Odpovídejte vlastními slovy. Neexistují zde žádné špatné odpovědi – pouze odpovědi, které dokážete vysvětlit.

    1. Co vás zaujme jako první a proč?
    2. Které barvy nebo tvary vytvářejí atmosféru – a jaká to je atmosféra?
    3. Kolik tváří dokážete najít? ____ (náš katalog jich počítá 1 — souhlasíte?)
    4. Náš katalog řadí toto dílo pod: melancholy, anxiety, cigarette. Souhlasíte? Co byste přidali nebo odebrali?
    5. Zhlédněte si znovu dílo Skrik (1893), které jste v tomto průvodci viděli dříve. Uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, která je odlišná.

    Vaše odpověď

    Napište krátký odstavec o tomto uměleckém díle. Využijte k tomu fakta z předchozích částí tohoto průvodce a své odpovědi uvedené výše.